USA / 78 min.
Čtvrté keatonovské pásmo se prostřednictvím snímků Frigo jako obětní beránek a Když se Frigo ženil zaměří na schéma filmové honičky, k němuž se Buster Keaton napříč svou kariérou soustavně vracel, využíval ho k různým účelům a hledal možnosti jeho inovací.
Oba filmy, které Keaton roku 1925 režíroval, představují v jeho filmografii odchylku. Zpravidla totiž nerozvíjel silně citově založený vztah mezi postavami (Frigo a kráva, Go West, 1925) ani nevyužíval fraškovité divadelní náměty, jako třeba o velkolepém dědictví, které hrdinovi připadne jen tehdy, když se do večera ožení… s kýmkoli (Když se Frigo ženil). V jiném ohledu nicméně oba představují naopak významnou součást keatonovské poetiky, a sice v inovativním uchopení vývojového schématu honičky. Jestliže totiž Keaton napříč svojí filmařskou kariérou s obdivuhodnou komplexností rozvíjel, inovoval a proměňoval nějaký vzorec, byly to právě umělecké možnosti pronásledování.
Navzdory (či snad i díky) tomu, že sám svůj snímek Když se Frigo ženil vnímal především jako nežádoucí, finančně motivovaný ústupek producentovi, onu divadelnost předlohy v první části symetricky vyvážil právě komplexním využitím honičky v části druhé. Prostorově spíše uzavřený příběh o nahánění nevěst se tak náhle změní v prostorově nebývale otevřený příběh o nahánění nevěstami. V dokonale inscenovanou, rytmizovanou a vypointovanou honičku, v níž hrdina utíká před stovkami rozezlených žen… a kdyby jen to.
A právě kompoziční funkce a vnitřní členitost honičky ve filmu Když se Frigo ženil je důvodem, proč dostala dramaturgicky přednost před snímkem Frigo a kráva, třebaže jeho finále s rozběsněným stádem krav je jistě monumentálnější a žánrová odchylka pozoruhodnější. Ze srovnatelného důvodu pak jako paralelní krátkometrážní film nebyl zařazen proslulý Frigo a strážníci (Cops, 1922), nýbrž sice méně monumentální, leč mnohem rozmanitěji strukturovaný honičkový film Frigo jako obětní beránek. Dav nevěst, stovky šutrů, desítky policistů a jedna výtahová šachta, tohle keatonovské pásmo má drajv.
Radomír D. Kokeš
Filmy:
Frigo jako obětní beránek (The Goat)
USA, 1921, 21 min., režie: Buster Keaton, Malcolm St. Clair
Když se Frigo ženil (Seven Chances)
USA, 1925, 57 min., režie: Buster Keaton
Hudba:
Urbanfailure
Za projektem Urbanfailure stojí slovenský hudebník Michal Lichý, který pod tímto jménem tvoří chladnou, ale přece nesmírně přitažlivou hudbu. V souladu se zaměřením svého labelu Urbsounds krouží kolem žánrů jako dark ambient, noise, ale i EBM či hodně temného techna.
Viktor Palák
