O velkou cenu (hudba: Black Tar Jesus)

Sportovní drama O velkou cenu je v řadě ohledů vyvrcholením první tvůrčí etapy jednoho z nejpracovitějších filmařů české historie: Vladimíra Slavínského. Tento nebývale činorodý, tvůrčí, zapálený a všestranně nadaný muž od roku 1919 filmy nejen produkoval, psal, režíroval a hrál v nich hlavní role, ale především měl cit pro úspěšné podnikání, dokázal se prosadit na trhu a nalákat diváky na kaskadérské atrakce, jejichž protagonistou byl zpravidla on sám.

Takovou atrakci najdeme i ve filmu O velkou cenu, v němž ovšem Slavínský na rozdíl od svých předchozích snímků poprvé nehraje, snad i pro vyšší náročnost režie velkého množství postav, linií a akcí – nemluvě právě o atrakci ve formě rozsáhlé závodní sekvence. V centru je navíc hrdinka, a to v podání Nelly Bondy (ve filmové premiéře i derniéře), jejíž boj s osudem tvoří dramatickou páteř snímku, v lecčems reagujícího na tradici odvážných hrdinek amerických filmových seriálů.

Slavínský ovšem vypráví jinak než americké filmy, když ve světě automobilek sledujeme do sebe často členitě zaklesnuté příběhy různého rozsahu. Jedním je příběh otce, druhým příběh dcery, dalším příběh dvou jejích nápadníků… – jehož detaily jsou jí utajeny – anebo epizodky o hrdinčiných sourozencích testujících v parcích kandidáty na dědečka. Na dnešní poměry neobvykle nitkovitou konstrukci nicméně propojuje právě impozantní pasáž automobilového závodu.

Ten formou podmanivé paralelní i křížové montáže dílem rozvíjí předchozí dění a dílem reprezentuje samostatný vložený příběh s vlastním rytmem a vlastními dílčími dramaty. Příběh, do kterého se teprve stupňovitě zapojují ony dosavadní dějové linie – a vše definitivně zauzluje až rozsáhlý epilog. Zatímco v předchozích filmech Slavínský scenáristicky pracoval hlavně se vzájemně se variujícími epizodami a kratšími scénami atrakcí, O velkou cenu je na obou úrovních mnohem ambicióznější mozaikou.

Film se podařilo prodat i americkému filmovému studiu Universal, ale nastupující krize (nejen) filmového průmyslu a nehoda při natáčení následného projektu Cikán Jůra (1922) Slavínského dravě rozehranou kariéru se třemi celovečerními výjimkami ukončily na celých deset let – než se stal jedním z nejúspěšnějších tvůrců následujících dvou dekád. Happy end pouze zdánlivého outsidera… jako z jeho vlastního filmu.

Radomír D. Kokeš, Viktor Palák