Poslouchej

Portugalská herečka Ana Rocha de Sousaová natočila už dříve několik krátkých filmů a v některých z nich se objevilo silné téma vztahu matky a dcery. Rodiče a děti stojí v centru zájmu jejího debutového celovečerního filmu Poslouchej. Vznikl ve Velké Británii a vypráví o pětičlenné rodině žijící v chudobě. Rodiče Bela a Jota si vydělávají pomocnými pracemi bez stálé smlouvy a přežívají, jak se dá. Když se ale jejich neslyšící dceři Lu rozbije naslouchátko a na jejím těle se objeví modřiny, jejich problémy eskalují. Britské sociální služby, vyznačující se ve filmu neústupnou profesionální slušností, ale neochotou naslouchat, se rozhodnou rodině děti odebrat a svěřit je k adopci.

Ana Rocha de Sousaová režíruje film se zřetelnou empatií k emočním zraněním rodičů i dětí a varuje před nezvratnými, plošně vymáhanými opatřeními, která mohou mít v individuálních případech destruktivní vliv. Daří se jí společně s kameramankou Hatti Beanlandovou inscenovat bolestivé klíčové scény střetu rodiny a úřadů. Ty například dohlížejí na návštěvy rodičů u dětí a zakazují použití jiného jazyka než angličtiny; nejsou vůbec připraveny na znakový jazyk a kulturní rozdíly.

Poslouchej vstupuje do kontextu sociálně realistických filmů, jaké v Británii natáčí po celou svou kariéru Ken Loach, nebo emočních britských filmů Umberta Pasoliniho (např. Nikam zvlášť/ Nowhere Special, taktéž 2020). Tématem odebrání dětí z kulturně odlišných přistěhovaleckých rodin má blízko k polskému snímku Dariusze Gajewskiho Podivné nebe (Obce niebo, 2015). Ten se zaobíral podobným, emočně silně zabarveným případem polské rodiny ve Skandinávii a film měl polemické sociálně-politické vyznění. Oba snímky totiž mimo jiné projevují pochopení pro rodiny uchylující se v ohrožení ke krajním řešením i za hranou zákona.

Debut Any Rocha de Sousaové se dočkal několika cen na benátském filmovém festivalu, kde měl premiéru v soutěžní sekci Horizonty, a nesčetně mnoha dalších ocenění, včetně pěti výročních cen Sophie.

Pavel Sladký