LFŠ 2020 / František Vláčil / CSR 1969 / 99 min. / DCP
Vladimír Körner se ve svých scénářích či prozaických textech věnoval problémům druhé světové války a jejím následkům naprosto odlišně od ostatních autorů, kteří se mnohdy nedokázali oprostit od schémat, která pramenila z úporného setrvávání na principech socialistického realismu a rétorice vítězů píšících dějiny.
Adelheid je v mnoha ohledech typickým körnerovským příběhem o snaze žít dějinám navzdory, pokusit se nad nimi zavřít oči a osvobodit se od nich, zapomenout na ně. Komorní drama odehrávající se v Sudetech bezprostředně po skončení druhé světové války vypráví příběh Viktora Chotovického, poručíka v záloze, který si ze služby v britském královském letectvu neodnesl ve své mysli vavříny vítěze. Jde o zlomeného, nemocného člověka, který netouží po ničem jiném a zároveň menším než po klidu a lásce. Je mu přidělen ke správě zámeček kdesi v pohraničí a spolu s ním i služka, Němka jménem Adelheid, dcera někdejšího majitele a zároveň prominentního nacisty. Viktor se snaží ze své samoty najít východisko v podobě citu, přesvědčí sebe sama, že Adelheid miluje. Taková láska se ale ukáže být ve světě paralyzovaném nenávistí nemožnou…
Scénář ke stejnojmennému filmu napsal Körner již na přelomu let 1965–1966. Byl daleko více zaměřený na situaci ve vesnici, v níž se odehrává, mnohem více se soustředil na vnějšek, exteriér, kontext celého dramatu. Projekt nebyl nakonec (tak jako mnoho jiných Körnerových scénářů) schválen k realizaci a autor se jej rozhodl přepsat do prozaické podoby. Ta se setkala v konci šedesátých let s velkým kritickým ohlasem, a nakonec si ji František Vláčil vybral jako další látku, kterou chtěl společně s Körnerem realizovat.
Natáčení začalo až po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a průtahy s ní spojené vedly k tomu, že muselo dojít k přeobsazení hlavní ženské role. Původně angažovanou Janu Hlaváčovou nahradila neznámá herečka Divadla pracujících v Mostě Emma Černá. Vláčil ji spolu s představitelem Viktora Petrem Čepkem dovedl k mimořádnému hereckému výkonu, který se jí bohužel i kvůli nastávající normalizaci již na filmovém plátně nepodařilo zopakovat. Pro Vláčila s Körnerem pak znamenala Adelheid vrchol jejich tvůrčí spolupráce. Další jejich společné projekty se buď nepodařilo přenést do výroby, nebo byly natočeny pouze v kompromisní podobě.
Aleš Říman