AEIOU

Film AEIOU vznikal od roku 1979, kdy byl posluchači Katedry kamery na FAMU Františku Brabcovi přidělen 16mm materiál k natočení zvláštního cvičení, aby mohl absolvovat svůj obor. Pro nedostatek volných režisérů se k němu připojili posluchači dramaturgie Martin Bezouška a Dušan Kukal. Tak se to objevilo v oficiálním vyjádření proděkana FAMU Zdeňka Formana.

Režiséři Bezouška a Kukal vycházeli z námětu Vladimíra Poštulky (podle kterého vznikl také film Evžen mezi námi) a přepsali ho do filmového scénáře pod názvem O básničky nikdo nestojí. Námět radikálně přepracovali, zvláště pak jeho finální vyznění.

V zásadě se jedná o jednoduchý příběh. Student Karel na malém městě odolá náboru do řad Veřejné bezpečnosi, protože pomýšlí na lepší kariéru, ačkoliv ještě neví jakou. Před odpovědností (těhotnou přítelkyní) utíká do Prahy, kde bez peněz přespává, kde to jde, mimo jiné i na hřbitově. Při svém bloudění potkává mnoho postav ze zatuchlé československé společnosti 70. let. Shodou okolností nakonec skončí právě jako příslušník VB na venkově.

Pro stejně zatuchlé struktury FAMU 70. let, kde sice panovala liberálnější atmosféra, alespoň podle vzpomínek studentů, ale pedagogický sbor byl výlučně složený z příslušníků strany, byla největším problémem samotná možnost vzniku takového snímku mimo katedru režie. Jejího tehdejšího vedoucího Jiřího Sequense mrzelo, že musel „jako statista přihlížet tomu, že studenti po pětiletém studiu na jedné z kateder naší socialistické vysoké školy píší své skutečné a pravdivé vysvědčení o svém charakteru, občanském profilu a eticko-estetických názorech vytvořením filmu AEIOU“. Bál se totiž, aby ho nepotkal stejný osud jako Otakara Vávru, který byl jako vedoucí katedry režie v roce 1969 „zodpovědný“ za snímek Vlastimila Venclíka Nezvaný host (1969), který byl po dokončení okamžitě zakázaný a Venclík vyloučený ze školy. Vávra byl suspendovaný a byla mu odejmuta možnost být hlavním učitelem jednotlivých ročníků.

Vyloučení ze školy hrozilo i oběma mladým režisérům, nakonec zůstalo „jen“ u dlouholetého zákazu pracovat v oboru. Snímek AEIOU byl částečně rehabilitován v porevoluční době a v září roku 1991 byl nasazen do kin společně se snímkem Nezvaný host.

Jan Jendřejek