Pohádky tisíce a jedné noci

Na začátku 70. let se klasik trikového filmu Karel Zeman rozhodl vrátit zpět k animované tvorbě. Vedla ho k tomu především nastupující normalizace, neboť v animovaném filmu přece jen nepanovala tak nekompromisní cenzura jako v tvorbě hrané a filmové příběhy pro děti byly už z principu apolitické. Sféra kresleného filmu také přes všechnu náročnost poskytovala režisérovi mnohem větší tvůrčí svobodu a prostor pro imaginaci.

S poměrně malým štábem natočil Karel Zeman během dvou let sedmidílný dobrodružný seriál o cestách námořníka Sindibáda. Ten byl v roce 1972 uveden do kin jako celovečerní film pod názvem Pohádky tisíce a jedné noci v rámci cyklu Karel Zeman dětem. Název tohoto snímku odkazuje na stejnojmennou knihu, ve které krásná Šahrazád vypráví králi Šahrijárovi tisíc příběhů, z nichž si režisér cíleně vybral pouze ty o Sindibádovi.

Výtvarná stylizace filmu byla inspirovaná perskými miniaturami, orientálními koberci a starými rukopisy. Jak bylo pro inovátora Karla Zemana typické, tak i v tomto snímku použil nové formy animace, a to modifikovaný ploškový film. Ten obyčejně snímá postavy jen na vodorovném pozadí, ale Zeman použil stejné ploškové figurky i v prostorových scénách, čímž dosáhl oživení atmosféry jako v loutkovém filmu.

Ústřední postava filmu, námořník a dobrodruh Sindibád, není neohrožený rek nýbrž nešťastník, který je sužován nekončícími útrapami a veškerá nebezpečenství přežívá jen díky podpoře zvířat a moře. Nakonec poznává lásku a zjišťuje, že skutečné štěstí nespočívá v bohatství či mocných kouzlech, ale v harmonickém vztahu, v němž ani chudoba není překážkou. Na úspěchu tohoto filmu měl velký podíl Jan Tříska, který nadaboval hlavního hrdinu. Bohužel po jeho emigraci v roce 1977 byl film z televizních obrazovek stažen a plnohodnotně se na ně mohl vrátit až po sametové revoluci.

Jan Šulc