Anna Boleynová (hudba: Pivoňka)

Film sleduje Annu jako mladou dámu, která se dostane do blízkosti krále a postupně se nechtěně stává předmětem jeho zájmu. Jindřich VIII. je ženatý s Kateřinou Aragonskou, ale jejich manželství nenaplnilo očekávání a on ve sporu s církví usiluje o rozvod. Anna se tak ocitá v nelítostném soukolí, do něhož vstupují emoce, touhy, náboženství, intriky, reprezentace a politická rozhodnutí. Lubitsch ji přitom pojal jako postavu vtahovanou proti své vůli do mechanismu moci, jehož pravidla nemůže určovat, který jí odmítá naslouchat a v němž je její jednání neustále někým špatně interpretováno.

Těžiště Lubitschova působivého filmu totiž leží jak v působivé historické rekonstrukci tudorovského dvora, tak v postupném pronikání do procesu, jak se kolem Anny vytváří právě síť kradmých pohledů, nespravedlivých domněnek a problematických interpretací. Jak vysvětluje filmový historik Joseph McBride, řada klíčových situací je založena na hodnotových i perspektivních rozdílech v chápání jednotlivých postav i nazírání na ně z pohledu diváka. Z drobných nedorozumění se pak v prostředí dvora mohou politické důkazy stát i základem fatálních rozporů.

Právě chápání titulní ženské postavy spíše jako relativně bezmocné oběti než jako aktivní iniciátorky dění přitom představuje pozoruhodný, filmaři zřejmě záměrně udržovaný rozdíl mezi Annou Boleynovou a Madame Dubarry – stejně jako mezi hereckými výkony Henny Portenové a Poly Negri. Odlišnosti v koncepčním pojetí hlavních ženských postav i v herecké interpretaci obou umělkyň se pak přizpůsobil i majestátní Emil Jannings v roli jejich královského protihráče (na plátně) i spoluhráče (na place), jehož Jindřich VIII. působí podstatně manipulativněji a temněji než jeho Ludvík XV.

Výpravná Anna Boleynová současně demonstruje výrobní ambice poválečného německého průmyslu i samotného Lubitsche, který mezinárodní konkurenceschopnost prokázal už se snímky Madame DuBarry a Sumurun (1920). Promítly se totiž do obrovského rozpočtu, rozsáhlých dekorací, působivých ceremonií a masových výjevů, do nichž si producent Davidson s Lubitschem v čele mohli dovolit investovat peníze i energii právě s vidinou široké zahraniční distribuce. Cenou za odvážný analytický přístup je možná určitá emocionální odtažitost, vykoupená ovšem excelentní filmařinou.

Radomír D. Kokeš

Hudební doprovod: Pivoňka

Lenka Zbořilová s kořeny ve Veselí nad Moravou a historií v kapelách Billow nebo Strangers in the City se skrze projekt Ivy Z etablovala jako sólová umělkyně. Následně jako Pivoňka vydala své první album v češtině Co se stalo na obloze, nikomu neřeknem, kde spojuje dreampop i lokální písničkářskou tradici. Právě se spoluhráči z Pivoňky, kteří se na albu také podíleli, ztvární doprovod k výpravnému snímku s jí vlastní osobitou poetikou.

David Čajčík