Baron Prášil

Je hned několikero druhů komedií, ať už filmových, nebo divadelních. Lze se domnívat, že by se mezi subžánry komedie alespoň v českém kontextu měla řadit i komedie s Vlastou Burianem, protože jde o umělecký druh zvláštních zákonitostí, jež bývají přímo podmíněny požadavkům a naturelu legendárního krále komiků. Burian se od počátku zvukové éry do konce druhé světové války objevil ve více než dvaceti snímcích a většinu z nich si doslova ukradl pro sebe, když si přivlastnil scénáře, často budované přímo kolem jeho osvědčených divadelních skečů, z kolegů-herců učinil pouhé nahrávače a režiséři si své koncepce mohli po prvním natáčecím dnu strčit za klobouk. Traduje se, že jediný, kdo dokázal příslovečnému burianovskému uragánu dát filmový tvar, byl Martin Frič. A to ještě ne vždycky.

Frič samostatně Buriana režíroval celkem devětkrát (pomineme-li jeho vůbec poslední filmovou roli, epizodku účetního Duška v nepříliš zdařilé satirické komedii Zaostřit, prosím) a skutečně jde v mnoha případech o pomyslné vrcholy Burianovy filmografie (Tři vejce do skla, Anton Špelec, ostrostřelec), případně filmy, v nichž dokázal živelný talent své ústřední hvězdy nezvykle podřídit celku (U snědeného krámu, Revizor). Na první pohled působí mezi těmito tituly Baron Prášil nenápadně, o to kompaktněji ale působí jako film.

Ne že by se snad v této až psychedelické fantasmagorii nepravděpodobných náhod, lží a omylů držel Vlasta Burian zpátky, své sólové party (a tím nemyslím jen imitaci hudebních nástrojů na mysliveckém večírku) si odehraje ve velkém stylu, ale jeho sympaticky ulhaný baron Archibald Prášil je tentokrát obklopen celou řadou vedlejších postav, které si dokážou díky herecké bravuře svých představitelů urvat pozornost publika pro sebe alespoň na chvíli. Kromě Oldřicha Nového v roli Prášilova zetě, který se vloudí na zámek Prášily jako nový baronův tajemník, aby mu své manželství s jeho dcerou (komediálně nesporně talentovaná Zorka Janů) alespoň dodatečně oznámil, zde září především Čeněk Šlégl jako paralytický hrabě Bohdan Kocharowski.

Aleš Říman