Vojtěch Mašek / Česká republika, Slovensko 2022 / 120 min. / DCP
Rozporuplnou hlavní postavou filmu je Jiří Arvéd Smíchovský, známý okultista, hermetik a mimořádně inteligentní člověk, kolaborant s nacisty a spolupracovník StB. Snímek Arvéd vybočuje ze stojatých vod českého historického filmu a přináší magicko-realisticky stylizovaný portrét nejen ústředního hrdiny, ale i doby 40. a 50. let.
Jiří Arvéd Smíchovský se zapletl jak s nacistickým, tak komunistickým režimem. Ještě během války jako nacistický konfident zachránil před koncentračním táborem Štěpána Plačka, s nástupem komunismu se ale jejich role obracejí. Estébák Plaček zařídí, že Arvéd nedostane za spolupráci s nacisty smrt, ale jenom doživotní výkon trestu ve vězení, zároveň ho využívá k usvědčování nepohodlných osob. Arvéd nechce na oplátku víc než zakázané okultistické knihy.
Styl Arvéda bychom mohli nazvat filmovým magickým realismem: pracuje sice s historickou postavou, tématem i pozadím, nicméně neustále mění prostředí a situace, do jedné se často několikrát vrátí, s příběhovými linkami se pracuje nelineárně. Co je zásadní, je motiv labyrintu, ve kterém se hlavní postava točí a není z něj úniku. Arvéd zdaleka není klasickým historickým filmem, kterých na našem území vzniká přehršel. Na dobu dvou vyhrocených totalitních režimů se dívá, jak říká sám režisér Vojtěch Mašek, vychýleně přes vychýlenou postavu. Rozporuplného hrdinu hraje strhujícím způsobem Michal Kern, sekundují mu Saša Rašilov a Martin Pechlát, nervózní elektronický soundtrack složili Aid Kid a Pjoni.
Mašek napsal scénář filmu společně s Janem Poláčkem, autorem knihy Malostranský ďábel, která se osudům významného hermetika, okultisty a vyznavače černé magie věnuje. Nejvíce tvůrce zajímalo, jaká byla v jeho životě hranice mezi faktem a fikcí, co si o sobě vymýšlel a co se dělo. Není to poprvé, co přistupuje Mašek k historické látce invenčně a progresivně: naposled napsal scénář k úspěšné Okupaci (2021), kde sleduje rok 1968 prizmatem herců v divadelním klubu. Zajímají ho mj. politické procesy, začátky tajných služeb nebo udavačství. Je mimo jiné držitelem osmi cen Muriel za nejlepší komiksové dílo – třeba za Svatou Barboru nebo Sestry Dietlovy.
Jakub Kos