Slavnostní zakončení + Krajina ve stínu

Do malé vsi Schwarzwald na česko-rakouském pomezí se z města přivdá pohledná Marie. Ráda se hezky obléká. Ráda šije na vlastním šicím stroji. A dokonce vlastní i gramofon, na kterém si ráda pouští prvorepublikové šlágry. Místním se může zdát až marnivá. Když se ale krátce po Hitlerově anšlusu Rakouska ocitne hranice třetí říše doslova pár kilometrů za vsí, jako jedna z mála si dokáže zachovat chladnou hlavu. Zatímco Mariin muž Karel Veber a jeho sestra, místní hospodská Anna Svitková, se chtějí přihlásit k německé národnosti, protože se domnívají, že se jim pak bude dařit lépe, ona sveřepě trvá na tom, že je Češkou. Kdo by mohl tušit, že právě toto rozhodnutí mnohým z nich osudově změní život...

Režisér Bohdan Sláma, držitel pěti Českých lvů, tvůrce, jehož filmy se promítaly mj. na festivalech Sundance či v San Sebastiánu, svou novinkou překvapuje hned v několika ohledech – vůbec poprvé se vydává do minulosti, vůbec poprvé natáčel na černobílý materiál a vůbec poprvé netočil podle vlastního scénáře. Výsledkem je rozsáhlá freska o fatální proměně jedné vsi, která v mnoha ohledech může připomenout legendární snímek Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci (1968). Fragmentárně strukturovaný příběh vyklenutý v delším časovém oblouku, který zachycuje mezní okamžiky v životě zhruba dvacítky postav, přičemž ta hlavní postava se dostává do popředí až v samotném závěru. Krajina staví na skutečných událostech, tragicky spjatých s obcí Tušť, kde bylo na konci května 1945 zavražděno čtrnáct lidí, a stejně jako Jasný se Bohdan Sláma nechal ve svém filmu inspirovat osudy skutečných lidí.

Není bez zajímavosti, že film vznikal v jihočeské vísce Bořice nedaleko Písku, kde režisér žije i se svojí rodinou. Náves obce zůstala za posledních víc než sedmdesát let ušetřena výrazných změn, takže ačkoliv filmaři hledali i jinde, nakonec lepší lokalitu nenašli a náves jen drobně upravili několika exteriérovými stavbami.

Jaroslav Sedláček