Od konce světa nic dobrého nečekejte

Po snímcích Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři (Îmi este indiferent dača în istorie vom intra ca barbari, 2018) a Smolný pich aneb pitomý porno (Babardeala cu bucluc sau porno balamuc, 2021) přichází Radu Jude s dalším neodolatelně nazvaným titulem Od konce světa nic dobrého nečekejte. Novodobý rumunský klasik dál posouvá své renomé ryze osobitého auteura, který myšlenkově provokativně a divácky nekonformně kloubí ostrou politickou satiru s hloubavou reflexí lidského počínaní.

Stejně jako ve zmíněných titulech je i nyní jeho hlavní postavou žena, která čelí absurditě okolního světa, jenž není s to nahlédnout vlastní pokrytectví. Angela se den co den prodírá kolonami neurvalých řidičů, aby plnila rozmary nadnárodní společnosti. Její denní chleba spočívá v hledání vážně zraněných dělníků, z nichž vybírá kandidáty na natáčení morálně pochybné reklamy o bezpečnosti práce. Konstantní stres z neuspokojivého života, v němž není čas na pořádný oběd ani sex, Angela ventiluje přisprostlými výlevy na sociálních sítích. Právě tam si její vousaté a plešaté mužské alter ego chladí žáhu nekorektními poznámkami s agresivní sexistickou a ultrapravičáckou rétorikou.

Radu Jude se nevyjadřuje jen k dnešní hodnotové rozkolísanosti, ale vytváří významově dráždivé mosty mezi současností a minulostí. Odyseu přepracované produkční v bravurním podání Ilinci Manolacheové prolíná úryvky z osmdesátkového filmu o jiné ženě za volantem. Tehdejší taxikářka Angela prožívá vzlety a pády v osobním životě, na nějž současná Angela v hektické přítomnosti nemá čas. Mediálně manipulované obrazy dnešního dravého kapitalismu i poklidného plynutí „rozkvětu“ Ceauşescova režimu režisér podtrhuje emočním kontrastem, barevnou tonalitou a rafinovanou prací s rytmem. Netriviální sdělení a pozoruhodná kompozice vynesly režisérovi na premiéře v Locarnu zvláštní cenu poroty.

Kamila Dolotina