Vysvětlení všeho

Třetí film Gábora Reisze už od premiéry v Benátkách, kde získal cenu za nejlepší film sekce Horizonty, předcházela pověst rafinovaného díla. Skrze love story se mu totiž daří prolínat zdánlivě nesouvztažné motivy dospívání, ideologie a mediálního hyenismu. Není velkým tajemstvím, že politická atmosféra v Maďarsku je poslední léta dost vyhrocená. Často bývá předmětem alarmujících zpráv či veřejného pohoršení, ale zřídkakdy se stává zápletkou romance či coming-of-age žánru. Inspirací pro film režisérovi posloužila vlastní zkušenost ze lživého mediálního reportování o obřích studentských protestech, které se v Maďarsku odehrály v roce 2016, proti vzdělávacím reformám.

Do světa prošpikovaného ideologií včlenil příběh kluka, který stojí před rozhodující zkouškou, jež má ovlivnit úspěch celého jeho dalšího života. Ábel ostře pociťuje tlak rodiny, školy i přátel, a přitom není schopen myslet na cokoli jiného, než na své zlomené srdce. Z mimoděčné otázky učitele, který se ho snad snažil zbavit trémy, se rozhoří mediální kampaň gigantických rozměrů hnaná štvavými médii i osobním prospěchem. Kumulativně komponovaný snímek se odehrává během jednoho týdne a jeho události sledujeme pohledem několika postav, jejichž osud sejde z vyznačené cesty. Rostoucí intenzitu zřetězeného nedorozumění umocňuje těkavá ruční kamera (Kristóf Becsey), která protagonisty neustále pronásleduje a lačně přihlíží jejich slabostem. Ty s pozoruhodnou přesvědčivostí prožívají vedle zkušených profesionálů i debutující herci v čele s Adonyi-Walshem Gáspárem (Ábel).

Milostné zhrzení, jako spouštěč pro zkoumání obecnější kondice maďarské společnosti a jejích aktuálních nálad, režisér využil už ve svém předchozím filmu Špatné verše (Rossz versek, 2019). Tentokrát se ale posouvá dál a s pomocí spoluscenáristky Évy Schulzeové nahlíží hlouběji pod povrch současného světa, v němž se obvykle nehledají příčiny, ale lehká vysvětlení.

Kamila Dolotina