Filip

Michał Kwieciński je známý nejen jako režisér hraných filmů a seriálů, ale rovněž jako producent a majitel Studia Akson, ve kterém po roce 1992 vznikla celá řada prvotřídních snímků (např. filmy Andrzeje Wajdy). Filipa natočil velmi věrně podle stejnojmenné povídky Leopolda Tyrmanda (z roku 1961) a poprvé si tak vyzkoušel i roli scenáristy. Z povídky využil Tyrmandovy autobiografické zážitky, ten totiž pod falešnou identitou pracoval dobrovolně v nacistickém Německu.

Příběh filmu začíná roku 1941, kdy se mladý polský Žid Filip chystá ve varšavském ghettu se svou milovanou vystoupit v kabaretu, aby vydělal peníze na živobytí rodiny. Děj se ale záhy posune o dva roky dopředu do nacistického Frankfurtu nad Mohanem, kde Filip předstírá, že je Francouz a užívá si všech radostí světa. Pracuje jako číšník v restauraci exkluzivního hotelu a sexuálně uspokojuje paničky nacistických důstojníků. Nečekané tragické události ale náhle způsobí, že by Filipem pečlivě skrývaná identita mohla být nechtěně odhalena.

Filip se v mnohém liší od postav, které známe z jiných filmů zpracovávajících podobné téma. Stejně jako v předloze není vůči zlému osudu pasivní, neskrývá se a je zbaven patosu i židovského mučednictví. I když si je vědom, že taková kamufláž nemůže trvat věčně, nenechává si vnutit roli oběti, čímž jen zvyšuje riziko. Při intimních schůzkách s německými ženami, které svádí i ponižuje, musí prozradit svou židovskou identitu. Je si ale vědom, že i ony by se vyzrazením vystavily trestu za styk s cizincem. Eryk Kulm v titulní roli svým bravurním výkonem dokonale vystihl rozpolcenost postavy. Jeho Filip je na jednu stranu svým elegantním chováním a svojí tělesností (obzvlášť při cvičení) působivý, naopak odpudivý, když se sarkasmem dokáže spílat ženám nacistických důstojníků. Hlavně ale vede specifický druh vzpoury: ironickým vzdorem vůči situaci, do níž ho osud uvrhl, a pomstou těm, kteří ublížili jeho blízkým.

Petr Vlček