Zahradníkův rok

Jiří Havelka patří mezi nejvýraznější a nejkomplexnější osobnosti současné české kulturní scény. Herec, moderátor, scenárista, režisér. Divadelní i filmový. Absolvent katedry alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU, jedna z vůdčích osobností divadla VOSTO5, jehož pilířem jsou autorské inscenace, a od ledna 2025 nový umělecký šéf pražského Dejvického divadla. Držitel Ceny Alfréda Radoka za Talent roku, držitel několika ocenění za přibližování důležitých, bolestných či jinak naléhavých kapitol moderních českých (a československých) dějin současnému divákovi.

Zaujal už celovečerním autorským debutem Vlastníci (2019) o schůzi společenstva vlastníků jednoho bytového domu. Záznam bezmála stominutové schůze vtipným a mimořádně výstižným způsobem ukázal, proč je současná společnost tak rozdělená. Ve svém druhém filmu Mimořádná událost (2022) o vlaku jedoucím bez strojvůdce vycházel ze zpráv tuzemské černé kroniky a sázel spíš na vtip a bizarnost než na širší společenský přesah, i když i tady byly tyto motivy přítomné. A na skutečných událostech, konkrétně na příběhu zahradníka Reného Mandyse z Dolní Olešnice v Podkrkonoší, který byl několik let brutálně terorizován novým sousedem, ruským zbohatlíkem Alexejem Zacharovem, staví i svůj třetí celovečerní film. Tentokrát je to vyprávění výrazně temnější. Ukazuje, jak těžká je vymahatelnost práva v České republice – jak pomalé jsou úřady, jak bezzubé jsou zákony, jak se vyplácí mít ostré lokty a jak systematickému teroru nakonec ustoupí i slušní lidé jen proto, „aby byl už konečně klid“.

Havelka skutečnou kauzu kombinuje s bezmála sto let starými fejetony Karla Čapka (poprvé vycházely na pokračování v Lidových novinách od podzimu 1927) o strastech zahrádkářů a zahradníků během jednoho kalendářního roku. Ukazuje tím, že boj s přírodou, vlastními (ne)schopnostmi i neřády všeho druhu je věčný a nekonečný.

Jaroslav Sedláček