Velký finále PSO

Jejich průměrný věk činí pouhých dvaadvacet let. Profesionální hudebníci na ně občas koukají skrz prsty. Ne, rozhodně nejsou po muzikantské stránce dokonalí, však někteří z nich přiznávají, že trénují třeba i jen jednou týdně, protože vedle toho studují a chodí do zaměstnání. Ale hrají s velkou chutí a ještě větším srdcem a ta energie z jejich aktivit doslova sálá. Hrají nejen na domovském náměstíčku v Polici nad Metují, ale i na vlakovém nádraží v Plzni, ve vyprodané pražské Lucerně, v přímém přenosu Radiožurnálu. Do roka a do dne by měl přijít jejich den D a zadní půlky se jim z toho strachy svírají už teď, jenže věci i svět se začínají komplikovat víc, než by si ještě před pár měsíci dokázal kdokoliv představit. Přežijí své desetileté jubileum? Dokážou se nerozhádat? Nebo se snad docela obyčejně rozpadnou, protože nelze věčně dělit svůj čas mezi časově stále náročnějšího koníčka a svou práci, potažmo rodinu?

Časosběrný dokument Velký finále PSO je jednak důkazem toho, že zázraky se dějí, a jednak příběhem velkého nadšení, obrovské pracovitosti a v neposlední řadě i obdivuhodné nezdolnosti. Nejen zakladatelky a principálky orchestru Petry Soukupové, výkonného manažera Davida Ostružára a řady dalších členů orchestru (a mnoha bezejmenných dobrovolníků a pomocníků), ale i Dominika Kalivody za kamerou. Filmový nadšenec, který s kamerou začínal už během základní školy, kde založil školní televizi, dnes absolvent filmové školy Michael a spolupracovník České televize nenatočil snímek, který asi nedosáhne na České lvy,, ale určitě snímek, který patří k divácky nejvděčnějším a také nejradostnějším.

Jaroslav Sedláček