Účastníci zájezdu

Podle knih spisovatele Michala Viewegha vzniklo v letech 1997–2015 devět filmů. Mezi nejzdařilejší adaptace patří komedie Účastníci zájezdu, kterou režisérsky debutoval Jiří Vejdělek. Scénář k „melancholické grotesce“, jež byla původně zamýšlena jako televizní seriál, napsal autor předlohy. Režisér ho posléze upravil pro celovečerní film.

Sebeironická třicátnice Jolana odjíždí se svými hádajícími se rodiči na dovolenou na Jadran. Sestava v autobusu je pestrá: veze se v něm maloměšťácká rodinka paštikářů, dvojice nafrněných studentek, dvě popletené dámy, populární hudebník či homosexuální pár. Jejich průvodkyní je naivní blondýna Pamela, která se umanutě snaží navodit patřičnou prázdninovou atmosféru.

Ve srovnání s „postmoderně“ vrstvenou předlohou z roku 1996 došlo v její adaptaci, natočené o deset let později, k řadě změn, včetně odlišného vyústění. Z ústřední postavy spisovatele Maxe, který během zájezdu čerpá materiál pro nový román, se stal oblíbený zpěvák (Ondrej Kovaľ). Ve filmu se proto neobjevují pasáže, v nichž si Viewegh vyřizuje účty s literárními kritiky. Z panoptika typizovaných postav byly některé vyškrtnuty, do popředí naopak vystoupila Jolana ztvárněná Annou Polívkovou.

Vedle jejího bezprostředního projevu zaujme i výkon filmovým divákům tehdy neznámého Martina Pechláta v roli ostýchavého „úchyla“ Vladimíra. Postava, která v románu nevystupuje a při méně empatickém hereckém pojetí by mohla snadno sklouznout do laciné karikatury, vzbuzuje v jeho podání soucit i porozumění.

Komedii vidělo v kinech téměř 800 000 diváků, což ji řadí na 21. místo v polistopadovém žebříčku nejnavštěvovanějších českých filmů. Zásluhu na tom nemají jen divácky vděčné herecké kreace a zlidovělé hlášky („Ty hnědý podšálky okamžitě vracejte!!“), ale i Vejdělkovo umné balancování na hranici grotesknosti, dojemnosti a trapnosti. Nejzdařilejší sekvence (kolektivní masturbační „coming out“ na pláži nebo postelová scéna, ve které Jolana citlivě svádí Vladimíra) svým pojetím překračují obvyklé žánrové mantinely české oddechové komedie.

Tomáš Seidl