Il Boemo

Dílo mapuje šestnáct let Myslivečkova působení v Itálii, kam se v roce 1763 přesunul za studiem hudby. V epizodicky vystavěném a útržkovitém vyprávění je divák svědkem dějového oblouku, počínaje skromnými a ctižádostivými začátky přes oslnivý úspěch oblíbeného a široce vyhledávaného komponisty oper a symfonií a konče strmým pádem do zapomnění, poznamenaným pohlavní chorobou. Spojnicí jednotlivých epizod jsou Myslivečkovy vztahy a románky se ženami, přičemž snímek podtrhuje důležitost oportunistické společenské obratnosti, konexí a stoupání po společenském žebříčku.

Tvůrci podnikli detailní, mimořádně náročné a pečlivé historické rešerše. Děj je založen na skutečných událostech, skladatelových korespondencích, vyčtených historkách i fabulacích. Dobové milieu, společenské konvence, nerovnosti a manýry jsou vykreslené s až dokumentaristickou důsledností a citem pro nuance. Snaha o maximální věrohodnost se odráží i v řemeslné rovině, v precizních kostýmech vyrobených ručně dobovými postupy, v maskách, stavbách a dekoracích. Natáčelo se v lokacích v České republice a zejména v italských regionech, v bohatě zdobených hradech a zámcích, palácích, vilách, divadlech a operních domech.

Za účelem hlubšího studia Myslivečkova života, díla a doby obdržel Václav roční stipendium na Francouzské akademii v Římě a téma intenzivně konzultoval s řadou odborníků včetně Daniela E. Freemana, amerického muzikologa a znalce evropské hudby a kultury 18. století. Estetika díla je inspirována dobovými obrazy s důrazem na velkorysé interiéry (a minimum exteriérů), přirozené světlo a plameny svíček.

Poměrně značný prostor je věnován procítěně interpretovaným operním vystoupením, která jsou, slovy tvůrců, klíčem ke skladatelově osobnosti. Nahrálo je světoznámé pražské těleso Collegium 1704 specializující se na historicky poučenou interpretaci barokní hudby. Její zakladatel a šéfdirigent Václav Luks u filmu figuroval jako hlavní hudební poradce.

Jaroslav Cibulka