Neviditelný Jan Gogola

Světová premiéra Neviditelného Jana Gogoly, dokumentárního portrétu českého dramaturga, pedagoga a scenáristy Jana Gogoly st., se uskutečnila 30. 5. 2026 na filmovém festivalu MFF Zlín. Prostřednictvím rozhovorů s rodinou Gogolových film zkoumá otázky dramaturgie: její podstatu, možnosti i (ne)viditelnost ve filmovém světě. Sama o sobě je dramaturgie nepříliš viditelnou silou, o níž většina běžných filmových diváků ani neví. Tematizuje se tak i problematika tzv. below-the-line filmových pracovníků, tedy těch, kteří se podílejí na praktické realizaci filmu, ale nejsou považováni za hlavní tvůrčí nebo produkční vedoucí pracovníky.

Autorem námětu je slovenský režisér a scenárista Marek Janičík (dokumenty Kino Svet, 2012 a Blúdiaci Holanďan Ľubomír Feldek, 2021), který si film sám natočil a významně se podílel na střihu i zvuku. Šlo pro něj o osobní téma, neboť jeho pedagogem a zároveň vedoucím doktorandské práce byl právě Gogola. Jazzovému hudebnímu podkresu dal konečnou podobu Michal Štefan a o dramaturgii se postarali Ivan Ostrochovský společně s Máriou Šnircovou za Slovenskou televíziu a rozhlas a Martinem Červenkou za Českou televizi. Produkci snímku pak zajistila společnost Nový film a producent Peter Vlkovič. Kromě rodiny Gogolových se ve filmu objevili i další filmoví tvůrci: Bolek Polívka, Juraj Nvota, Dušan Trančík, Václav Marhoul nebo Tomáš Vorel.

Gogolův příběh, který se vypracoval z malého městečka až do nejvyšších pater české filmové tvorby, poznáváme i relačně skrze jiné postavy. Film ukazuje, nakolik se dramaturgické myšlení propisuje do běžného fungování rodiny. Zajímavým a inovativním prvkem je sebereflexivní zahrnutí dramaturgie i na hlubší úrovni samého filmu, kdy účinkující film a proces jeho vzniku různě komentují.

Svým osobním, ale zároveň odborným pojetím tak výsledný dokument nepochybně zaujme leckoho, neboť je určen pro diváky z filmového oboru, ale současně i pro běžné široké publikum, jež se v polohách humorných i hloubavých dozví o výjimečné osobě Jana Gogoly st., dynamice jeho rodiny, ale i dramaturgii jako rozhodující síle, která mnohdy tvaruje filmová díla více, než by se mohlo zdát.

Stanislav Adler