Čelisti

Dnešní velmistr Steven Spielberg byl před půlstoletím hladový mlíčňák, jehož talent už sice byl pozorným lidem zřejmý, ale právě až díky Čelistem mohl vyrazit na trať jednoho z nejúspěšnějších tvůrců vůbec. A přitom se mu do práce původně nechtělo: adaptace (první) knihy Petera Benchleyho, vyprávějící o přerostlém žralokovi, terorizujícím pobřeží turistického městečka a trojici mužů, kteří jej vyrazí lovit, mu připadala moc komerční a málo umělecká. Jenže potřeboval práci, takže nakonec kývl… a skoro až do premiéry toho litoval. O katastrofickém natáčení byly, koneckonců, napsány celé knihy a natočeny dokumenty: problémy při práci na moři, nefungující mechanický žralok, příliš žíznivý Robert Shaw atd. Ve výsledku délka natáčení i náklady narostly o nějakých tři sta procent. Tyhle příběhy obvykle nemívají šťastný konec, ale v případě Čelistí dodnes září ten paradox, kdy se chaotické klubko průšvihů speklo v diamant.

Jednak se štěstí v neštěstí usmálo na scenáristické pole: nejdřív se o adaptaci pokoušel sám Benchley, ale Spielbergovi se nelíbila („Nebyli tam normální lidi, fandil jsem žralokovi.“), a tak se nakonec přepisovalo i během natáčení a během nekonečných prostojů přiložili ruce k dílu i herci, jejichž postavy se tak z plochých figurek staly věrohodnými lidmi (např. slavnou větou: „Budete potřebovat větší loď,“ přispěl její vyslovitel Roy Scheider).

A pak tu byl ten denně stávkující žralok. Díky rozhodnutí ukázat z něj co nejméně se z vyvražďovačky stala lekačka… což je jedním z důvodů, proč film stále funguje: zestárlé triky by mohly vzbuzovat úsměv, zatímco hrůza z neznámého umí být nadčasová.

Po premiéře se Čelisti zapsaly do dějin populárního filmu nejen svými mimořádnými kvalitami, ale i tím, že navždy přesměrovaly jejich tok. Bývalo obvyklé, že se ambiciózní snímky promítaly průběžně, po mnoho měsíců. Čelisti vtrhly do kin za doprovodu masivní reklamy a v obřím počtu kopií. Jejich úspěch byl obrovský, což pak mělo negativní odraz v tom, že příslušným místům úspěch zachutnal a roztočila se spirála rostoucích nákladů i ambicí: chamtivé snahy o okamžité trháky v následujících desetiletích Hollywoodu na tvůrčí svěžesti nepřidaly. Což je ovšem na složitější ekonomickou úvahu, zatímco ta divácká je přímočará – tenhle žralok má pořád křupavý stisk.

Ondřej Vosmík