Už zase skáču přes kaluže

Světový bestseller australského spisovatele Alana Marshalla Už zase skáču přes kaluže byl poprvé přeložen do češtiny v roce 1962. Autor do něj promítl své vlastní vzpomínky z dětství, když stejně jako hlavní hrdina románu Alan v šesti letech onemocněl obrnou. Kniha po českém vydání zaujala scenáristu Jana Procházku, nicméně kvůli jeho extrémní vytíženosti na jiných projektech došlo k odkoupení autorských práv a následné filmové realizaci až o 7 let později.

Procházka ve scénáři ke stejnojmennému Kachyňovu filmu přesunul děj z Austrálie do moravského Tlumačova začátku minulého století, kde v hřebčíně vyrůstá malý chlapec Adam. Jeho spokojené dětství a touhu pracovat s koňmi jako jeho otec přeruší vážná nemoc – obrna. Adam však odmítá zůstat politováníhodným invalidou a i přes handicap v podobě trvale ochrnuté nohy se díky nesmírně pevné vůli a za pomoci kamarádů nakonec vyšvihne do koňského sedla.

Do hlavní role režisér Karel Kachyňa vybral tehdy dvanáctiletého Vladimíra Dlouhého, jenž v postavě Adama předvedl fenomenální výkon a započal veleúspěšnou hereckou kariéru, kdy se vyprofiloval v jednoho z nejvýraznějších herců své generace. Za svou první filmovou roli byl oceněn jako nejlepší herec hned na několika festivalech u nás i v zahraničí. Obdobně úspěšně si na festivalové scéně i u diváků vedl samotný film, ostatně nadšeně tuto filmovou adaptaci přijal i autor literární předlohy, který českému režisérovi zaslal několik děkovných dopisů.

Zaslouženého úspěchu tohoto filmu se Jan Procházka nedožil. I kvůli štvavé kampani rozpoutané normalizačním režimem vážně onemocněl a 3 měsíce před premiérou filmu podlehl v pouhých dvaačtyřiceti letech rakovině. A přestože se kromě scénáře podílel i na výběru herců nebo kameramana, tak se jako persona non grata československé kulturní scény nedočkal uvedení svého jména v titulcích filmu (kde ho nahradil jeho kolega Ota Hofman).

Jan Šulc