Klaun

Na základě populárního dánského sitcomu Klovn (Klaun, 2005-22) vznikla i filmová trilogie, jež pokračuje v tom, co tvůrcům Franku Hvamovi a Casperu Christensenovi šlo nejlépe – tedy vyžívat se v trapných až bizarních sociálních situacích. Za tímto účelem Hvam a Christensen stvořili fikční verze sebe sama jakožto nepříliš úspěšných komiků, neobratně manévrujících nepřehlednými vodami společenských interakcí a zdánlivě banálních každodenních situací.

Při sledování seriálu či filmů si díky dynamické kameře, improvizovaným dialogům a vyžívání se v rozpačitých okamžicích nelze nevzpomenout na britský Kancl (The Office, 2001-03), přestože přiznanou (a možná až moc očividnou) hlavní inspirací je americký sitcom Larry, kroť se (Curb Your Enthusiasm, 2000-24).

První celovečerní dobrodružství Franka a Caspera i díky režii Mikkela Nørgaarda, jenž následně zfilmoval první dva případy z oblíbeného cyklu detektivek o Oddělení Q, drží pohromadě a námětem nemá daleko třeba k nedávnému tuzemskému hitu Vyšehrad: Fylm (2022). Nezodpovědný a sobecký Frank má za úkol postarat se o dvanáctiletého synovce své čerstvě těhotné přítelkyně, aby jí dokázal, že budoucí otcovskou roli zvládne. Této úlohy se však se ctí rozhodně nezhostí, jelikož chlapce v podstatě unese na vodácký výlet s Casperem, jenž má od této cesty úplně jiná očekávání nežli objevování skrytých rodičovských kvalit.

Zachování ducha seriálu vedlo k obřímu kasovnímu úspěchu, Klaun se zařadil mezi nejnavštěvovanější dánské snímky a nepřímým důsledkem jeho popularity se stal i rozmach vodáckých dovolených. Před lety se dokonce hovořilo o americkém remaku v režii Todda Phillipse či Sachy Barona Cohena. Na něj ale dosud nedošlo a tím spíše má smysl se oddat téhle cringe taškařici zahrnující sexuální turistiku ve vlastní zemi, manipulativní flirtování i nepřístojný výsměch dětem.

Mojmír Sedláček