David Ondříček / Česká republika, Slovinsko 2000 / 103 min. / DCP
Sedm mladých lidí se snaží najít cestu životem. Jejich osudy splývají a rozdělují se jako bubliny v lávové lampě. Kultovní tragikomedie Samotáři z přelomu tisíciletí, která se už dávno zabydlela v české popkultuře, je společným dílem scenáristy Petra Zelenky a režiséra Davida Ondříčka.
Během udílení Českých lvů za rok 1998 vystoupil na pódium Petr Zelenka a překvapené publikum informoval o aktuálních cenách erotických služeb v Amsterdamu. Přečtením kontroverzního úryvku ze svého nejnovějšího scénáře originálně zahájil propagaci snímku Samotáři, který do českých kin vstoupil na jaře příštího roku. Citovaná scéna ve výsledném filmu zůstala, byť projekt s původním názvem Kuplíři doznal během vývoje mnohých změn.
Na počátku stál úmysl Petra Zelenky a jeho někdejší partnerky Olgy Dabrowské zmapovat citové životy svých vrstevníků, třicátníků. Z chystaného dokumentu sice sešlo, vznikl ale scénář k hranému filmu, tematizujícímu fenomén „singles“ – mladých lidí neschopných udržet si dlouhodobý vztah. Na režii realisticky pojatého vztahového dramatu se Zelenka necítil, pročež scénář nabídl kolegovi Davidu Ondříčkovi. Ten zredukoval Zelenkovy složité dialogy, po divadlech vyhledal herce a šlo se na věc…
V komplikovaném, síťovitě propojeném příběhu ze současné Prahy se představuje sedm hrdinů: nerozhodný rozhlasový moderátor Petr, jeho tvrdohlavá přítelkyně Hanka, cynický sukničkář Robert, kompulzivní stalker a pyroman Ondřej, jeho chladná žena Lenka, makedonská barmanka Vesna, fascinovaná létajícími talíři, a náruživý kuřák marihuany Jakub. Ti všichni se snaží najít cestu životem, zatímco jejich osudy splývají a rozdělují se jako bubliny v lávové lampě.
„Film Petra Zelenky viděný očima Davida Ondříčka“ sice nedopadl k úplné spokojenosti ani jednoho z tvůrců, vzniklá tragikomedie se ale stala mnohonásobným hitem. Pro český film objevila hned několik hereckých hvězd (v čele s Ivanem Trojanem), do kin přitáhla přes půl milionu diváků a skrze mnohé hlášky („To je skvělá muzika, co to je za muziku?“) zůstala v české popkultuře nesmazatelně přítomná dodnes.
Jan Bergl