Manželé Stodolovi

Rok 2001. Dana a Jarda tvoří mladý pár, který žije na vsi v domě Jardovy matky. Manipulativní Dana ponouká svého prostoduchého, ale urostlého a silného partnera Jardu, aby okradl osaměle žijícího starého souseda. Opilý Jarda se Daně nakonec podvolí. Loupež se ale oproti původnímu plánu zvrtne a Jarda souseda během šarvátky zabije. Dana obratně vymyslí cynický plán, jak vraždu maskovat jako nešťastnou událost, a zapálí sousedův dům. Zdá se, že jí lest vyjde. Je tu ale jedna nechtěná svědkyně, které je potřeba se zbavit…

Případ sériových vražd manželů Stodolových patří k černým kapitolám moderní české kriminalistiky. Kdyby lékaři a policisté dělali svou práci pořádně, nemohli by manželé Stodolovi během jednoho roku a čtrnácti dnů zabít tolik lidí. Dokumentarista Petr Hátle (mj. impresivní koláž Velká noc, 2014 o nočním životě velkoměstského mraveniště, v daném případě Prahy, oceněná na festivalu v Jihlavě) se ve svém celovečerním hraném debutu nesoustřeďuje na ostudná selhání systému, pozornost věnuje výhradně vztahu nevyrovnaného partnerského a posléze i manželského páru. Skvělé pomocníky přitom nachází zejména v představitelích hlavních rolí. Lucie Žáčková doslova exceluje v roli bezcitné manipulátorky, která dokáže stejně tak předstírat empatickou mladou ženu jako šokovat sadistickým cynismem, která překračuje svou bezvládnou oběť a spokojeně usíná v její posteli. Výkonem za ní rozhodně nezaostává ani Jan Hájek, byť jeho postava submisivního Jardy zdaleka nenabízí tolik hereckých proměn. Jardova závislost na Daně je v jeho podání chorobná a vskutku zničující.

Snímek měl světovou premiéru na festivalu v Tallinnu v soutěžní sekci prvních filmů. Českou premiéru si odbyl pouhé dva měsíce po střelbě na filozofické fakultě, tedy v době, kdy společnost vedla intenzivní debatu, zda podobným případům dávat mediální pozornost, či ne. Dosud film vidělo více než 60 tisíc diváků.

Jaroslav Sedláček