New Kids Turbo

„Co to jako je? Když si koupím nějaký věci, tak přijdu o peníze?!“ Upřímné zděšení pětice dezolátů nad nekompromisním fungováním kapitalismu je na jednu stranu úsměvné, zároveň však i částečně nastavuje zrcadlo. Zjednodušené vidění světa a neschopnost začlenit se do většinové společnosti jsou společné většině vyvrhelů za okrajem společnosti, které jsme si navykli házet do jednoho pytle s cedulkou „white trash“.

Sociálně-kritické podtóny (jako třeba ozvuk globální finanční krize) je však třeba v nizozemském diváckém hitu hledat hodně mezi řádky – většina ani ne hodinu a půl dlouhé stopáže je totiž vyplněna, ba dokonce přeplněna nevybíravou kanonádou hrubozrnného humoru. Kvintet přátel vyznávajících pití piva, nošení muletů a pojídání čehokoli smaženého se hrdě hlásí ke své domovské vesnici Maaskantje z jižní části Nizozemska a odsuzuje vše, co nespadá do jejich vidění světa.

Dvojice komiků Steffen Haars a Flip van der Kuil se počátkem milénia domluvila s několika hereckými kamarády (či rovnou sourozenci) a dala dohromady humoristickou skupinu New Kids. Její skečový pořad se pod názvem New Kids on the Block dostal na televizní stanici Comedy Central a z obhroublých legrácek tragicky oblečených sociálních případů se stal extrémně populární fenomén nejen v domovském Nizozemsku, ale i v sousedním Německu. O necelou dekádu později vznikl i celovečerní snímek, na který do kina vyrazil více než milion odvážlivců, díky čemuž se z New Kids Turbo stal nejnavštěvovanější nizozemský film roku a výrazně promluvil i do celkových historických tabulek.

Tvůrci ke cameo roličkám zlákali třeba kickboxera Petera Aertse či DJe Paula Elstaka, znalost těchto figur holandské popkultury však není nutná. Mnohem podstatnější je se adekvátně vyladit na dechberoucí kadenci buranství, homofobie, nepředvídatelných dopravních nehod a šusťákových bund.

Mojmír Sedláček