Cabiriiny noci

Giulietta Masinová se ve filmu Bílý šejk zaskvěla v malé roli římské prostitutky Cabirie, jež na Piazza di Campitelli utěšuje opuštěného novomanžela. Tato scéna podnítila Federika Felliniho k natočení dramatu Cabiriiny noci. Jméno titulní postavy si vypůjčil od hrdinky italského němého filmu Boj o světovládu (Cabiria, 1914).

Důvěřivá šlapka Cabiria se snaží dávat mužům všechno, co si přejí, nemá však na ně štěstí. Jeden ji dokonce okrade o kabelku s penězi a ještě ji málem utopí v Tibeře. Cabiria přesto stále bláhově doufá, že ji jednou bude mít někdo rád a že dokáže změnit svůj život.

Fellini ve strhujícím filmu, členěném do několika kapitol, zužitkoval některé dřívější nerealizované nápady. Například motiv slavného herce, který si domů přivede prostitutku, překvapí ho však příchod milenky, měl být součástí dramatu Roberta Rosselliniho Láska (L'amore, 1948).

Inspirovalo ho také několik lidí, které poznal. Mimo jiné padlá žena žijící u ruin římského akvaduktu, jež se kvůli nešťastné lásce třikrát pokusila o sebevraždu, nebo samaritán, který chodil s pytlem na zádech mezi bezdomovce a rozdával jim jídlo a ošacení.

Giulietta Masinová pokládala Cabirii za svoji životní roli – byla jí bližší než její pasivnější „sestra“ Gelsomina ze Silnice. Postavu obdařila temperamentní vznětlivostí, kterou si Cabiria chrání důstojnost, ale i nezdolným optimismem.

Přípravy, natáčení i uvedení filmu se trefily do doby, kdy se v Itálii bouřlivě projednával zákon, který by umožnil uzavřít nevěstince. Kvůli tématu prostituce a údajnému znesvěcování věčného města bylo drama předem ocejchováno některými křesťanskodemokratickými politiky jako svatokrádežné.

Cabiriiny noci znamenaly pro Felliniho další mezinárodní triumf korunovaný druhým Oscarem. Cenu – jakoby v předznamenání věcí příštích (film Ginger a Fred) – převzala Giulietta Masinová od Freda Astaira. Podle scénáře snímku vznikl v roce 1966 broadwayský muzikál, který jeho režisér Bob Fosse záhy i zfilmoval pod názvem Sladká Charity (Sweet Charity, 1968) se Shirley MacLaineovou.

Tomáš Seidl