Na Chesilské pláži

Na Chesilské pláži proběhne klíčový rozhovor mezi mladými novomanželi Florence a Edwardem. Osudová názorová konfrontace navždy změní jejich životy, které v průběhu nechronologicky vyprávěného snímku poznáváme skrze střípky vzpomínek protagonistů.

Píše se rok 1962 a mladá houslistka se právě provdala za studenta historie. Zamilovanou, naivní a nezkušenou dvojici poznáváme v momentě, kdy přicestuje na líbánky do Dorsetu a v hotelu u pobřeží si ve svém pokoji nechává servírovat slavnostní večeři. Kvůli nervozitě z blížící se svatební noci si ji však nedokáže pořádně vychutnat. Během ní a při následujícím neohrabaném pokusu o intimní sblížení se novomanželům hlavou honí vzpomínky na zásadní okamžiky v jejich dosavadním vztahu.

Retrospektivy objasňují, jak se Florence s Edwardem potkali, z jakého prostředí pocházejí a jak reagovali na setkaní s rodinou svého partnera. Tyto momenty umožňují divákům poznat charaktery dvojice a pochopit jejich jednání a motivace – což je nutné pro porozumění podstaty hádky na Chesilské pláži, kterou vyprávění graduje. Díky flashbackům, které zobrazují nebo naznačují důležité okamžiky (jež jsou stěžejní zejména pro ztotožnění se s myšlením mladé novomanželky), ví obecenstvo v době jejich rozepře více než jednotlivé postavy, a tím se zintenzivňuje její silný emocionální dopad.

Intimní reflexe, jak se morálka dané doby a její konzervatismus promítly do vztahu mladé dvojice a jak zásadní může někdy být střet s uraženým mužským egem, vznikla podle scénáře slavného britského spisovatele Iana McEwana, který adaptoval vlastní stejnojmennou knihu z roku 2007. Film se stal celovečerním debutem Dominica Cookea, bývalého šéfa londýnského divadla Royal Court. Cookee nasbíral zkušenosti už jako režisér druhé série shakespearovského cyklu BBC V kruhu koruny: Války růží (The Hollow Crown: The Wars of the Roses, 2016).

Jana Bebarová