Mord

Je zima, doba zabijaček. Jednu takovou pořádají rok co rok u Karla na rodinném statku. Vždycky se sjede celá širší rodina, sejdou se sousedé, všichni přiloží ruku k dílu, dostanou výslužku a ještě k tomu se dozvědí nejnovější drby. Letošní zabijačka je ale od začátku jiná, něco prostě nehraje. Rodina je rozhádaná, každý něco tají a za plotem číhá soused, kterému se zabijačky vůbec nezdají. A když už konečně teče krev, Karel zazmatkuje a všechno zkazí.

Mord je absolventský snímek Adama Martince, studenta Katedry režie FAMU. Tvůrce původem z Krnova už se proslavil krátkometrážním filmem Cukr a sůl (2018), v němž ohledává podobná témata jako v nynějším celovečerním debutu: vedle mužské nejistoty také sílu tradice v kontextu měnícího se světa. To je rozhodně jeden z nejsilnějších akcentů Mordu: nakolik děláme stále stejné věci jen proto, že jsme na ně zvyklí? Martinec příběh zasadil do oblasti Osoblažského výběžku, rozkládajícího se mezi Jeseníky a Krnovem, a přestože není film autobiografický, při psaní scénáře se inspiroval vzpomínkami na vesnické zabijačky. Ve filmu jsou kombinováni herci s neherci, hlavní roli hraje Martincův otec a několik dalších rolí pak obyvatelé Osoblažska.

Jednou z možných interpretačních linií je snaha pochopit život lidí na malé vesnici u hranic, kde čas plyne jiným způsobem, lidé komunikují odlišně, mají zakódované jiné sociální vzorce a také řeší jiná témata než třeba v metropoli. Film se v tomto ohledu dotýká i dalších společenských témat: dezinformací (o Evropské unii), deprese, vegetariánství, vztahů mezi muži a ženami, výchovy dětí. Mord tato současná a velká témata řeší mimochodem, staví totiž zejména na vykreslení prostředí a postav. Díky civilnímu, až dokumentaristickému pojetí to funguje skvěle.

Jakub Kos