Páv

Třicátník Matthias je profesionální společník – dokáže pro své klienty ztvárnit jakoukoliv roli. Dokonce i dokonalého partnera. Jenže v tom je ten problém. Neztvárňuje podobně fiktivní postavu i pro svou vlastní přítelkyni Sophii? Co když už dávno není sám sebou a jejich vztah je založen pouze na falši a přetvářce? Jako by Matthias přestával být skutečným člověkem, proměnil se v produkt a jeho vztah byl jen dalším pracovním závazkem, který je nutné splnit. Nezbývá než se vydat na cestu sebepoznání vlastní identity. Kvůli Sophii. A kvůli sobě. Co ale na jejím konci najde?

I přes zdánlivou absurdnost námětu čerpal debutující režisér Bernhard Wenger (jako hlavní postava rovněž třicátník) ze skutečné praxe japonských agentur, které svým klientům umožňují pronájem lidí na různé společenské role. Téma se mu podařilo zpracovat do fungujícího mixu satirické tragikomedie a existenciálního dramatu.

Ústředním tématem snímku je otázka odcizení a identity v moderní společnosti, která skrze sociální sítě tíhne k větší povrchnosti a umělé dokonalosti. Film lze chápat i jako satiru na jakýkoliv druh herectví a nápodoby skutečnosti. Jaká je naše skutečná osobnost, pokud jsme s každým člověkem nuceni ukazovat trochu jinou tvář? Jak se naše skutečná tvář liší od té na sociálních sítích? Téma odcizenosti je dále podtrhnuto sterilitou mizanscény a až příliš precizními kamerovými kompozicemi – na filmu spolupracoval taktéž debutující kameraman Albin Wildner, který s Wengerem pracoval již na jeho krátkometrážních filmech.

Páv byl poprvé uveden na filmovém festivalu v Benátkách v rámci sekce Týden kritiků. Ne náhodou se Wengerovy studentské filmy objevily i v Česku na festivalech Jeden svět a Zlín Film Festival. Nadcházející filmografii rakouského režiséra se tak rozhodně vyplatí sledovat.

Stanislav Pecháč