Petro Miďanka – Patriarcha karpatské poezie

Jeho poezie, plná jazykových vrstev – od maďarismů a slovakismů přes rumunismy až po starobylé archaismy – zachycuje neopakovatelné tkanivo Podkarpatské Rusi. Miďanka píše verše, v nichž se realita prolíná s mýtem, politika s pohádkou, melancholie s ostrým humorem. Za svou sbírku Schody do nebe (2010) obdržel nejvyšší ukrajinské literární vyznamenání – Ševčenkovu cenu.

Váno Krueger píše, že Miďjanka je „básník-encyklopedista, jehož básně připomínají barokní vědecké traktáty“, a „patriarcha karpatské poezie“. René Kočík ho označuje za exotického ptáka ukrajinské literatury. Miďanka je však rozhodně jedním z nejzajímavějších současných ukrajinských básníků.