Slasti Otce vlasti

Měl to být nejvtipnější film podle Procházkova scénáře, jenže výsledek zůstal kdesi na půl cesty. A na vině nebylo jen špatné načasování realizace snímku (natáčet se začalo pouhých čtrnáct dní před srpnovou invazí), do kin se Slasti Otce vlasti dokodrcaly v září 1969. Procházkův divoký, ironický a třeskutě vtipný scénář k historické komedii francouzského střihu totiž natočil a upravoval pětašedesátiletý rutinér Karel Steklý, který dokázal prakticky nemožné – ponížil ho na lehce nadprůměrnou komedii, k níž by měl být původní scénář diváku přikládán jako bolestné.

Ono se ale vlastně není čemu divit. Steklý sice za protektorátu čile spolupracoval kupříkladu s Fričem a podílel se na scénářích pro Vlastu Buriana, ale to se vždycky dokázal opřít o kolegu disponujícího nadhledem a smyslem pro humor. Režijně po válce nesporně uspěl famózní Sirénou (1947), oceněnou na benátském festivalu, ale v následujících čtyřiceti letech se jí nedokázal umělecky přiblížit ani náhodou, a v žánru komedie se mu dokonce téměř podařilo zavraždit i potenciál Haškova Dobrého vojáka Švejka (1956). Ano, diváci jeho plytký sled anekdot vycházejících z poetiky Ladových ilustrací milují, ale to je způsobeno čistě tím, že Švejka nečetli, pro důsledného čtenáře Haškova textu jde o interpretační vraždu za bílého dne…

S Procházkovým lehkým a jiskřivě vtipným textem, vycházejícím volně z Karlštejnských vigilií Františka Kubky, bohužel v šedesátých letech prakticky zapomenutý a nevyužívaný Steklý zacházel velmi otrocky a těžkopádně, filmu chybí rytmus, řadě gagů by slušel lepší timing, naprosto nevhodná je až příliš vážná a doslovná hudba Jaromíra Klempíře (včetně úporného camea Karla Gotta v roli trubadúra). Ale i přesto se v dílčích sekvencích naplno vyjeví svěžest Procházkova scénáře, který mohl rozesmát unaveně vážné české dějiny s invencí hodnou tvůrců Fanfána Tulipána (Fanfan la Tulip, 1952). Především díky výborným hercům – Miloši Kopeckému v roli poživačného krále Jana, Jaromíru Hanzlíkovi a Daniele Kolářové, jejichž vzájemná chemie činí z pozdějšího císaře Karla a jeho choti Blanky nejzábavnější český filmový královský pár všech dob.

Aleš Říman