Rio Bravo

Po kolosálním neúspěchu výpravného historického filmu Země faraonů (Land of the Pharaohs, 1955) se Howard Hawks stáhl do ústraní a nějaký čas pobýval v Evropě. Po návratu do Spojených států s překvapením zaznamenal rychlý rozvoj televize a také její zásadní proměnu. V druhé polovině padesátých let ovládaly televizní prime time příběhy z Divokého západu. Když navíc zhlédl uznávané a divácky populární filmové westerny V pravé poledne (High Noon, 1952) a Vlak do Yumy (3:10 to Yuma, 1957), jejichž hrdinové byli zcela atypičtí a dávali najevo svoje obavy, ne-li přímo strach, usoudil, že přišel čas natočit western podle jeho představ, v němž se představitel zákona nebude doprošovat pomoci od svých spoluobčanů, ale bude jednat jako chlap.

Role neústupného šerifa je přímo šitá na míru Johnu Wayneovi, který je tu navíc obklopen i vesměs velmi kvalitními spoluhráči, překvapivě dobrým Deanem Martinem v úloze opilce Dudea, oblíbeným charakterním hercem Walterem Brennanem jako Stumpym, který má sice chromou nohu, ale rozhodně ne jazyk, a typicky hawksovskou hrdinkou Angie Dickinsonové. Sporné obsazení populárního zpěváka Rickyho Nelsona přispělo k mimořádnému komerčnímu ohlasu snímku.

Film se natáčel v kulisách westernové ulice, postavené ve starém Tucsonu v Arizoně, kterou Hawks později využil v dalších westernech El Dorado (1966) a Rio Lobo (1970). I když řadu motivů jeho syžetu nalezneme v předchozích Hawksových dílech, zejména v leteckém snímku Jen andělé mají křídla (Only Angels Have Wings, 1939) a ve volné adaptaci Hemingwayova románu Mít a nemít, western Rio Bravo se sám stal často napodobovaným příběhem, např. v hávu akční krimi režiséra Johna Carpentera Přepadení 13. okrsku (Assault on Precinct 13, 1976). Jeho divácká obliba trvá dodnes a Rio Bravo bylo díky svým kvalitám zařazeno v roce 2014 do Národního filmového registru při Knihovně Kongresu.

Michael Málek