Četař York

Příběh seržanta Yorka byl vysněným projektem producenta Jesseho Laskyho už od doby, kdy 22. května 1919 sledoval z okna své kanceláře na Páté avenue jeho triumfální newyorské uvítání. Trvalo mu ale více než dvacet let, než získal dostatečnou podporu pro jeho natočení a vděčil za ni především vypjatému vlastenectví Harryho Warnera tváří v tvář americkému izolacionalismu přelomu 30. a 40. let. Podobně dlouho mu trvalo, než přesvědčil samotného Yorka, aby s natočením filmu souhlasil, a Lasky tak získal přístup nejen k němu samotnému a jeho okolí, ale také k jeho deníkům a dopisům z oné doby.

Všechna kolečka do sebe zapadla až na začátku 40. let, kdy po setkání se samotným Yorkem souhlasil s účastí i Gary Cooper a režie se ujal Howard Hawks. Příběh opilce a poté přesvědčeného křesťanského pacifisty, který narukuje do 1. světové války a těžce se potýká se svým přesvědčením, aby nakonec v kritické situaci zastřelil přes dvacet německých vojáků a s pomocí několika druhů jich přes 130 zajal, nebyl klasickým hawksovským materiálem. Byla to první a poslední biografie, kterou kdy natočil, a příběh jednotlivce (nikoli dvojice nebo skupiny), v němž se musel neustále přidržovat historických faktů, mu neposkytoval takovou volnost, na jakou byl zvyklý. Navíc svůj obvyklý pesimismus a ironický odstup musel vyměnit za idealistický a tendenčně propagandistický tón, který mu věru nebyl vlastní – přesto film zaznamenal, ve své době logicky, neobyčejný úspěch (a znovu o půl roku později po útoku na Pearl Harbor) a upevnil Hawksovo postavení v Hollywoodu.

Premiéra 1. června 1941 se stala obrovskou společenskou událostí, kterou ovšem Hawks minul, protože se doma připravoval na svůj příští film, screwballovou komedii Gangsterská nevěsta (Ball of Fire, 1941). I v ní hrál hlavní roli Gary Cooper, ovšem na rozdíl od Seržanta Yorka za ni žádného Oscara nedostal.

Iva Hejlíčková