Láska je láska

V ospalém švédském městečku Åmål se život zdá být bezútěšně předvídatelný – alespoň tak ho vnímá patnáctiletá Agnes, tichá outsiderka, která na škole nemá žádné kamarádky a která v sobě dusí nejen vztek a frustraci, ale také tajnou lásku ke spolužačce Elin. Ke vší smůle je Elin Agnesin pravý opak: je populární, navenek bezstarostná a obklopená vrstevníky, o jejichž pozornost (zejména mužskou) vlastně ani nestojí. Jedna neplánovaná návštěva na Agnesině narozeninové oslavě, kam nikdo jiný nepřijde, ale spustí řetězec událostí, který navždy promění jejich vztah – i pohled každé z nich na sebe samu. Moodysson natočil křehký, ale zároveň energický portrét o náctiletých, kde se realita nevyhýbá trapným momentům, nečekaným výbuchům emocí ani depresi maloměstského života.

Režisér s nebývalou citlivostí zachytil vnitřní svět dospívajících, jejich touhu po přijetí, srážku se společenskými normami a první nesmělé kroky ke svobodnému projevu vlastní identity. Místo velkých dramat spoléhá na drobné momenty, které ve světě teenagerů znamenají všechno – trapné ticho u školního oběda, bolest z posměchu, ale i elektrizující dotek náklonnosti, která si zatím netroufá být vyslovena. Kamera Ulfa Brantåse přirozeně splývá s náladou postav a zdůrazňuje intimitu i všední poetiku prostředí, kde každý den vypadá stejně, ale v nitru dospívajících hrdinek se odehrávají bouřlivé přeměny. Film zůstává svěží i po více než dvaceti letech od svého vzniku – jeho schopnost mluvit jazykem mladých a o mladých bez patosu či senzacechtivosti z něj činí nadčasové dílo, které oslovuje napříč generacemi. Za svůj debut si Moodysson vysloužil mnoho ocenění, mimo jiné Zvláštní cenu poroty na festivalu v Karlových Varech.

Láska je láska se právem zařadila mezi klíčová díla queer kinematografie a zároveň jako jeden z prvních filmů ukázala, že citlivé příběhy o dospívání lze vyprávět bez zbytečné stylizace a s důrazem na autenticitu. Moodyssonovo poselství je přímé a jednoduché, zároveň však radikálně osvobozující: láska není otázkou normy ani očekávání – láska prostě je.

Anna Šípová