Histoires extraordinaires / (I) Roger Vadim, (II) Louis Malle, (III) Federico Fellini / Francie, Itálie 1968 / 121 min. / DCP
Adaptace tří povídek E. A. Poea nese nezaměnitelné rukopisy režisérů Rogera Vadima, Louise Mallea a Federika Felliniho. Surrealistická zápletka třetí z nich líčí příběh ztroskotaného anglického herce, jenž má v Římě natáčet film, zjevuje se mu ale Ďábel v podobě dívenky s bílým balónem.
V loňském roce vzbudila pozornost hororová minisérie Pád domu Usherů (The Fall of the House of Usher, 2023), která převedla do současnosti motivy z několika příběhů E. A. Poea. S týmž nápadem přišel o více než půlstoletí dříve Federico Fellini, jenž přispěl jednou epizodou do povídkového filmu Podivuhodné příběhy.
Ve francouzsko-italské koprodukci natočená zakázková antologie, na níž se režisérsky podíleli i Roger Vadim a Louis Malle, je sestavena z přepisů tří Poeových příběhů, odehrávajících se v různých stoletích. Nadčasovou koncepci filmu zdůrazňuje jeho epigraf: „Hrůza a osudovost vládly všemi staletími. Nač označovat datem dobu mého příběhu?“
Tyto věty otvírají Poeovu první publikovanou povídku Metzengerstein (1832). Právě ji si vybral Roger Vadim, z titulního mužského protagonisty ale učinil ženu. Postavu krásné, leč kruté, mstivé a zhýralé komtesy, kterou očaruje tajemný „ohnivý kůň“ ze stájí jejího bratrance, ztvárnila v řadě scén „barbarellovsky“ poodhalená Jane Fondová.
Ústředním aktérem přepisu povídky William Wilson (1839), který natočil Louis Malle, je sadistický důstojník, kterého od dětství pronásleduje jeho protichůdné „já“ v podobě dvojníka téhož jména. Segment, jehož klíčovou pasáž tvoří karetní partie, byl na základě požadavků produkce zatraktivněn jak hvězdným obsazením (Alain Delon a Brigitte Bardotová), tak trochou nahoty a násilí.
Federico Fellini původně zvažoval zadaptovat horor Předčasný pohřeb, nakonec si vybral satiru Nikdy se s čertem nesázej o hlavu (1841). „Příběh s mravním naučením“, považovaný za nejzdařilejší z filmu, nazval Toby Dammit a zcela ho proměnil: převzal z něj jen konec a děj přesadil do moderní doby.
Fantaskní historku vypráví alkoholem zdecimovaný shakespearovský herec (Terence Stamp), jenž přijíždí do Říma natáčet „první katolický western“. Halucinogenní pohled do pekelného světa filmových celebrit vrcholí akčně nasnímanou automobilovou sekvencí. S Poem má Felliniho epizoda jen pramálo společného, znepokojuje však svou vlastní vyšinutostí.
Tomáš Seidl