Mluv s ní

Dravá energie, emocionalita, fyzičnost. Tanec se stává formou vyjádření emocí v momentech, kdy slova nestačí. Almodóvar obsadil do svého filmu německou ikonu tanečního neoexpresionismu Pinu Bauschovou. Vytvořil tak paralelu mezi svým dílem a tradicí Tanztheater, s nímž je dílo této tanečnice a choreografky spjato. Bauschová při své tvorbě opakovaně zpracovávala téma traumatu, podobně jako to dělá Almodóvar. Tím však spojení s tancem nekončí – ve filmu se objevuje i tanečnice Malou Airaudová a na některých choreografiích se zase podílela španělská tanečnice a choreografka Blanca Liová. Funkčně propojuje stylizovanost melodramatu s hravou absurditou a vytváří tím spojení mezi postmoderním filmem a tancem. Postavy nalézají nový jazyk, jímž mohou komunikovat.

Film sleduje vztah dvou mužů k dvěma ženám, o které se musejí starat. A pro Almodóvara poněkud netypicky dostávají větší prostor muži. Nahlíží téma lásky, která je však značně komplikovaná – obě ženy jsou v kómatu upoutány na lůžko. Jaké způsoby komunikace mohou fungovat na místě, kde neexistují slova ani pohyb a chybí jakákoliv vědomá forma komunikace? Zapojení tance se náhle zdá být v celém konceptu zvláštně kontrastní. Tanec se tu stává prostředkem uzdravení. Almodóvar hledá různé formy lásky na netypických místech. Láska platonická, iracionální i zcela čistá. Existují mezi nimi nějaké hranice?

Pedro Almodóvar se svými typickými žánrovými přísadami vytvořil další kultovní dílo, s nímž se mu podařilo kriticky uspět. Mluv s ní získalo Oscara a Almodóvar byl nominován na cenu za nejlepší režii. Film ale uspěl i na Evropských filmových cenách s třemi výhrami a zvítězil i na Zlatých glóbech či cenách BAFTA, navzdory kontroverzi, kterou film vzbudil u ochránců zvířat kvůli reálným scénám z býčích zápasů.

Stanislav Pecháč