Nejlepší ženská mého života

Namísto toho, aby narazil na neschopného, stárnoucího poštmistra, uvítá ho ve dveřích poštovního úřadu zastupující paní poštmistrová (vynikající Milena Dvorská). A přestože je Sovákův (anti)hrdina důkladně připraven a snaží se, co to jde, hrát svou roli kontrolora pátrajícího po falešné sérii bankovek, nakonec se v něm probudí prachobyčejné lidské svědomí, a to je, jak jistě uznáte, zločinci značně na obtíž…

Těžce nemocný Frič se se svými věrnými diváky pomyslně rozloučil už ve velkolepém finále svého předchozího filmu, adaptaci Bassovy knihy Lidé z maringotek. Podobně jako jeho starý klaun z cirkusu National ovšem nebyl schopen odpočívat a ve své touze po aplausu se rozhodl i přes značné zdravotní komplikace související s nádorovým onemocněním roztočit komedii na základě scénáře, jejž napsal společně se začínajícím Jaroslavem Dietlem. Nejsilnějšími prvky jejich textu jsou nesporně postavy, které jsou sice navenek postavami komediálními, ale skrývají v sobě dostatek tragiky, aby je polidšťovala a činila je uvěřitelnými. Frič spolu s Dietlem navíc zvolili nezvyklý způsob vyprávění, jež staví na kontrastu dialogů s voice-overem v podobě vnitřního monologu hlavního hrdiny. Přestože voice-over bývá vnímán spíše jako prostředek, který filmové vyprávění spíše degraduje, Frič dokazuje, že je-li užit vědomě a invenčně, dokáže utáhnout celý film.

Premiéry svého posledního snímku se Martin Frič bohužel nedožil. Zemřel 26. 8. 1968, bylo mu 66 let. Ve všeobecném povědomí se v souvislosti s Fričovou smrtí postupem času usadila vyprávěnka, již ve svých děravých pamětech potvrdila celá řada Fričových přátel a spolupracovníků. Frič si podle ní měl po invazi vojsk Varšavské smlouvy otevřít lékaři zapovězenou láhev koňaku a s jeho pomocí tak spáchat sebevraždu. Skutečnost byla pravděpodobně prozaičtější. Frič byl dle svědectví dcery Marty Fričové v srpnových dnech hospitalizovaný v nemocnici. Když se o invazi dozvěděl, začal upadat do stavu stále větší apatie. K problémům souvisejícím s onkologickou diagnózou se přidaly problémy s dýcháním, které byly nakonec akutní příčinou Fričovy smrti.

Aleš Říman