Nejlepší léta našeho života

V centru příběhu jsou tři demobilizovaní vojáci různých hodností i věku, z rozdílných sociálních a rodinných poměrů, kteří se setkají ve vojenském letadle, směřujícím do (smyšleného) města Boone City kdesi na Středozápadě. Seržant Al Stephenson, v civilu bankovní úředník a otec dospívajících dětí, vyznamenaný kapitán letectva Fred Derry, pocházející z chudých poměrů, a konečně námořník Homer Parrish, jenž přišel na letadlové lodi o obě ruce. Jejich osudy se v rozhodujících chvílích protínají a všichni tři jsou kdykoli ochotni svým druhům pomoci, stejně jako to dělali během válečné služby.

Každý ze tří individuálních příběhů by vystačil na samostatný film. Každý z navrátilců reprezentuje jinou složku armády, jinou společenskou třídu ve svém domovském městě a také tři rozdílné způsoby, jak se vyrovnat s poválečným světem a netečností společnosti, jež je zvyklá žít poklidným civilním životem a nechápe pocity mužů, vracejících se z válečné vřavy. Za svou působivost snímek vděčí značnou měrou práci kameramana Gregga Tolanda, zejména ve slavné scéně ze hřbitova letadel, v níž zoufalý Derry znovu prožívá válečné trauma a divák má pocit, že dávno nepoužívané letadlo ožívá a chystá se ke startu.

I díky vlastním válečným zkušenostem Wyler dodal snímku nebývalou míru autenticity a přesvědčivosti a samozřejmě přiměl k mimořádným výkonům všechny herecké představitele včetně neherce Harolda Russella, skutečného invalidy s ocelovými háky místo rukou, který kromě soutěžního Oscara dostal navíc od americké Akademie zvláštní cenu za „naději a odvahu, jež svým výkonem dodal ostatním veteránům“. Výsledný film předčil všechna očekávání. Posbíral celou řadu významných ocenění, měl ohromný divácký ohlas a dodnes patří k nejvýznamnějším dílům americké kinematografie.