Dobyvatel srdcí

Elaine Mayová se jako potomek divadelních rodičů pohybovala na jevišti už od dětských let a v roce 1957 utvořila komediální dvojici s Mikem Nicholsem. Vystupovali se svými satirickými pořady v různých klubech, v rozhlase i televizi a jejich spolupráce vyvrcholila na počátku šedesátých let mimořádně úspěšnou broadwayskou show. Mike Nichols se po jejich rozchodu stal během krátké doby režisérskou hvězdou Broadwaye a zanedlouho se podobným způsobem prosadil i ve filmu. Elaine Mayová prošla mnohem komplikovanější a pomalejší cestou; psala divadelní hry, hrála na jevišti i na filmovém plátně, až se na začátku sedmdesátých let propracovala k filmové režii.

Autorem scénáře k jejímu druhému filmu Dobyvatel srdcí je známý americký komediograf Neil Simon, ovšem předlohou v tomto případě nebyla žádná z jeho divadelních her, ale dvoustránková povídka Bruce Jaye Friedmana nazvaná Změna plánu. Už první tři minuty, do nichž tvůrci vtěsnali celé předsvatební dvoření, nám napoví, že se asi nedočkáme oddechové romantické komedie, ale něčeho mnohem temnějšího. A po svatební noci už máme my i Lenny neodbytný pocit, že tohle nepředložené manželství je třeba za každou cenu ukončit.

Základem filmu, který zdařile balancuje na pomezí jízlivé a jedovaté komedie, bývá vedle dialogů herecké obsazení, a to tady funguje nádherně. Ústřední trojice nemá chybu, Charles Grodin ve své první hlavní roli současně bezradného i odhodlaného Lennyho, dcera Elaine Mayové Jeannie Berlinová, která už od začátku přesvědčivě vytváří dojem tchyně a nikoli novomanželky, a konečně krásná a nedosažitelná Kelly v podání Cybill Shepherdové. Mistrovskou ukázku úsporného herectví v Dobyvateli srdcí předvádí Eddie Albert, který s minimem slov ztělesnil antagonistického otce Corcorana. Film se po pětatřiceti letech dočkal v režii bratrů Farrellyových remaku, či spíš přepracování, které se v našich kinech hrálo pod názvem Těsně vedle (The Heartbreak Kid, 2007).

Michael Málek