Miloval jsem svou ženu

Adaptace stejnojmenného románu maďarského spisovatele Milána Füsta je zároveň první film, který Enyediová nenatáčí podle vlastního námětu. Přesto režisérku do značné míry provází již od středoškolských let, kdy si román jako teenagerka poprvé přečetla. Film podobně jako kniha zkoumá křehkost toho, co každý považujeme za objektivní – hlavní postava Jakoba Störra je v neustálém sebeanalytickém módu, v němž se snaží pochopit sebe v současném čase, ale také sebe jako vzpomínku v minulosti. Film se tím stává jakýmsi labyrintem vztahů, který se postupně rozkrývá, čím víc se blížíme jeho středu. Vždy v něm však zůstává zahalený kousek tajemství, jehož rozluštění náleží nitru každého z diváků.

Jakob je zvyklý mít nad věcmi kontrolu. Jakmile je však ve střetu s tajuplnou Lizzy, jeho dosavadní schopnosti se zdají být bezpředmětné. Enyediová vnímá film jako něžné rozloučení s patriarchátem, v němž se dle svých slov pokouší porozumět mužům, kteří jsou celý život učeni k vůdcovství a kontrole. Zatímco Lizzy je jako postava nevyzpytatelná a pohybuje se s lehkostí i křehkostí, Jakobův svět se stává těžce neuchopitelným, protože se snaží udržet kontrolu nad věcmi, které se kontrole vzpírají a jsou nestálé.

Film zachovává mezinárodní jádro původního románu a nabízí pestrou směsici evropských herců, ve stěžejní roli se tu objevuje Léa Seydouxová nebo Louis Garrel. Postavy mluví anglicky, francouzsky, italsky i německy. Podle Enyediové je jazyk základním dramaturgickým nástrojem, zvlášť pokud film vypráví o různých způsobech komunikace mezi postavami, které mají problém si vzájemně porozumět.

Doposud nejnovější film Ildikó Enyediové, výherkyně Zlatého medvěda, měl premiéru v hlavní soutěži MFF v Cannes. V současnosti připravuje další film Silent Friend (Tichý přítel) o mluvícím stromu.

Stanislav Pecháč

Distributorem filmu v ČR je Film Europe.