Společně 99

Dvacet čtyři let po filmu Společně se Lukas Moodysson ve volném pokračování Společně 99 opět navrátil ke komuně, která kdysi vyznávala radikální naději, socialismus a kolektivní život. V roce 1975 žila radostně skupina mladých idealistů ve stockholmské komuně. Nyní, v roce 1999, má tato komuna už jen dva stárnoucí členy: Görana a Klasse. Frustrující samotu a neúspěch při náboru nových členů se Klasse rozhodne narušit tajnou oslavou Göranových narozenin. Opětovné shledání starých členů ale místo poklidného večírku vyústí v divokou noc.

Zpočátku milé nostalgické setkání totiž rychle odhalí dávno zapomenutou nevraživost, neukončené románky a vzájemnou nesourodost starých přátel. Věčný optimista Göran se snaží utvářet slavnostní atmosféru, Anna se jako známá spisovatelka povyšuje, Erik se před kolektivem „vyoutuje“ jako radikální pravičák a roztomilý Peter zjistí, že si ho po dvaceti letech vůbec nikdo nepamatuje. V průběhu večera se nenápadně vynořuje otázka: co se stalo se sny, které kdysi sdíleli? Změnili se příliš – nebo ne dost? A může se po letech odloučení znovu zrodit společenství, na které tak láskyplně vzpomínají?

Moodysson k filmu poznamenal: „Chtěl jsem natočit film o plynutí času, ale také o pocitu, že se čas zastavil. Film o lidských snech, které umírají a zároveň žijí dál.“ Tento pocit prostupuje celým filmem a postavy se tak potýkají se svými minulými touhami a současnou neuspokojivou přítomností. S charakteristickým citem pro černý humor a trapno Moodysson trefně zviditelňuje propast mezi mladistvými ideály a dospělým kompromisem středního věku. Zatímco film Společně oslavoval utopii, Společně 99 zkoumá, co zůstane, když se sen rozplyne.

Anna Šípová