Trápení

Je třeba říci, že vklad žádného z členů tvůrčího tandemu není možné bagatelizovat. Procházka uměl psát situace a charaktery jako nikdo jiný, úsporně a přitom s velkou dávkou empatie, jeho schopnost charakterizovat postavy pomocí dialogů, případně dialogy dynamizovat vyprávění je naprosto ojedinělá, stejně tak vyhledat a načrtnout konflikt, který unese filmové drama. A Kachyňa dokázal jeho textům dodat filmovosti, důkazem budiž společná cesta jejich projektů od námětu přes literární scénář k technickému. Na základě jejich analýzy však nelze souhlasit s Pavlem Kohoutem, Procházkovým generačním druhem a blízkým přítelem, že by si Kachyňu osvojil a svými texty z něj učinil režiséra. Na druhou stranu je zjevné, že po Procházkově smrti hledal Kachyňa scenáristu, s nímž by dosahoval obdobných výsledků, jen velmi obtížně…

Trápení je lyrickou filmovou básní o kontrastu světa dospívajícího děvčete a světa dospělých. Dvanáctiletá Lenka vnímá svět dětsky, tedy jednoduše a přímočaře, a tak se často dostává do konfliktu se svými starostlivými rodiči, kteří ji chtějí formovat, tak jak bývalo zvykem – zákazy, příkazy, silou –, aby pochopili, že mnohem lépe obstojí s něhou a empatií. Lenka je stejně vzdorovitá a vášnivá jako hřebec Primus, k němuž si jako jediná nachází cestu, a svou láskou a pochopením mu zachraňuje život.

Procházka s Kachyňou netajili inspiraci slavným filmem Alberta Lamorisse Bílá hříva (Crin-Blanc, 1953), který ve svém snímku i přímo citují. Jestliže Lamorissova poema o přátelství chlapce a koně je skeptickým povzdechem nad nespravedlností světa a lidskou krutostí, P + K se přiklánějí na stranu životního optimismu a z něj vyplývající naděje. Z Lamorisse vychází i vizuální stylizace. Namísto přímořského ráje francouzského přírodního parku Camargue natáčeli exteriéry v okolí jihočeského Písku. Kamera Josefa Illíka však vtiskla krajině jižních Čech minimálně stejnou vizuální podmanivost. Snímek byl nadšeně přijat jak diváky, tak domácí i zahraniční kritikou a odstartoval mimořádně úspěšnou sérii dalších deseti společných projektů ojedinělého autorského tandemu v rozmezí pouhých osmi let.

Aleš Říman