Piknik na Hanging Rock

Snímek Piknik na Hanging Rock Australané v nejrůznějších průzkumech a anketách opakovaně označují na nejlepší australský film všech dob a zároveň jde pravděpodobně o nejlepší příklad tzv. australské nové vlny. Ta odstartovala poté, co dvě po sobě jdoucí australské vlády začaly na konci 60. a počátku 70. let masivněji investovat do filmového průmyslu. Jde o snímek tajemný a matoucí – například úvodní titulek naznačuje, že film je založen na skutečných událostech, což není pravda, protože jde o adaptaci románu Joan Lindsayové z roku 1967.

Na den sv. Valentýna 1900 se skupina dívek z internátní školy ve Victorii vydává na piknik do divoké přírody a během tohoto výletu tři studentky a jedna z učitelek beze stopy zmizí. Nejde ovšem o klasický detektivní film, protože režisér nenabízí vysvětlení celé události, jen průběžně nabízí náznaky a nejednoznačné střípky stop.

Je tedy na každém z diváků, aby si našel vlastní vysvětlení, tak jako to před ním udělaly desítky publicistů, historiků a teoretiků. Snad jde o paralelu imperiální úzkosti a sexuální hysterie? Snad jde o střet restriktivní viktoriánské společnosti s mytickou silou přírody? A možná lze pravdu najít v replice jedné z hrdinek: „To, co vidíme nebo co se nám zdá, je jen sen, sen ve snu.“ Klíčem k snové, místy až halucinogenní atmosféře filmu je primárně obraz. Peter Weir a kameraman Russell Boyd se inspirovali díly tzv. heidelbergské školy australského impresionismu, zejména obrazy Fredericka McCubbina. Stejně podstatná je však zvuková stopa, která mísí původní kompozici Bruce Smeatona, panovu flétnu Gheorghe Zamfira, zvuky přírody a ticho, které je v tomto případě mimořádně dramaticky efektivní.

Přestože je Piknik u Hanging Rock až třetím Weirovým filmem (samostatně debutoval v roce 1971 středometrážním komediálním dramatem Homesdale), právě on odstartoval jeho mezinárodní kariéru, jež čítá mj. i snímky Gallipoli (1981), Pobřeží moskytů (The Mosquito Coast, 1986), Společnost mrtvých básníků (Dead Poets Society, 1989) či Master & Commander: Odvrácená strana světa (Master and Commander: The Far Side of the World, 2003).

Iva Hejlíčková