27. den

Béčkové černobílé sci-fi z dílny studia Columbia Pictures, za kterým stála producentka Helen Ainsworthová, je jako řada dalších děl tohoto žánru z 50. let reakcí na napjatou atmosféru studené války a atomové hrozby. Zápletku snímku otevírá nenápadný únos pěti náhodně vybraných lidí z celého světa – novináře z Los Angeles, německého vědce toho času na cestě do Ameriky, sovětského vojáka a dvou de facto obyčejných žen, Číňanky a Britky. Všichni se ocitají ve vesmírné lodi, kde od tajemného mimozemšťana dostávají informaci o blížícím se zániku světa jeho lidu, který by tak chtěl přesídlit na planetu Zemi. Jelikož však nejsou invazivní národ, uchylují se k vychytralému kroku – dávají zbraň hromadného ničení (záhadné krabičky se třemi smrtelnými kapslemi) do rukou těchto pěti jedinců. Během 27 dní se mají rozhodnout, jak s nimi naloží.

Mimozemšťané samozřejmě tuto informaci mediálně rozšíří po celé Zemi, aby vyvolali náležitou paniku. Pětice hrdinů se tak stává štvanou zvěří, na niž pořádají hon dvě světové mocnosti – Amerika a (zlý) Sovětský svaz. Ústřední figurou „vyvolených“ se stává německý profesor Klaus Bechner ztvárněný Jiřím Voskovcem. Z pozice vědce přirozeně touží dotyčné kapsle zkoumat a jsou to právě jeho hrdinské činy, které děj posunují dopředu a stupňují závěrečné drama.

Scénář snímku napsal podle vlastního stejnojmenného románu, vydaného pouze rok před uvedením filmu do kin, John Mantley, původně kanadský divadelní herec, který se později profiloval zejména scenáristicko-producentskou prací pro televizi (stál například za westernovou sérií Gunsmoke z let 1955–1975). Schematický a velkou měrou naivní příběh 27. dne nese pacifistické poselství, za kterým se však skrývá pokrytecké uvažování o řešení globálních válečných problémů (jež spočívá ve smrtelném zneškodnění všech, kteří zaujímají nepřátelské postoje vůči druhým).

Jana Bébarová