Ed Wood

„Nejhorší režisér všech dob“? Když získal Edward D.Wood Jr. roku 1980 v jedné anketě toto označení, ze zapomenutého režiséra béčkových filmů se stala kultovní figura. Jeho pochybnou slávu v roce 1992 podpořila biografie Rudolpha Greye a poté i tento film, který podle ní vznikl. Ačkoliv Woodovy snímky jako Glen or Glenda (Glen, nebo Glenda, 1953)či Plán 9 (Plan 9 From Outer Space, 1959) dnes patří hlavně do programu přehlídek typu Festival otrlého diváka, Tim Burton názor, že šlo o směšného břídila, nesdílí.

Woodovu biografii tedy nenatočil jako frašku o packalovi. Ani jako tragédii o selhání, kterých by se v životě ukončeném infarktem v roce 1978 v chudobě a alkoholismu našlo dost. Burton příběh Eda Wooda pojal jako vizuálně stylovou oslavu okouzlení filmem, vyznání lásky fanouškům stříbrného plátna a obdivu filmařské vytrvalosti, odhodlání a nezdolného nadšení do práce.

Režisér, který točí svá dílka s minimálním rozpočtem, někdy načerno, vždy jen na první jetí a s primitivními vizuálními efekty, patří mezi Burtonovy milované outsidery. V továrně na sny funguje díky lidem s podobnou vášní i společenským postavením, mezi nimiž může bez obav chodit v ženských šatech. Jako Burton je milovníkem starých hororů a jedné z jejich hvězd. Zatímco Burtona pojil blízký vztah s Vincentem Pricem, který zemřel v říjnu 1993, Wood se spřátelil s jinou hereckou ikonou na konci jejího života, slavným představitelem Drákuly Belou Lugosim. V 50. letech, kdy se příběh filmu odehrává, z něj byl osamělý nezaměstnaný narkoman. Snímek mu však i díky skvělému, mnoha cenami ověnčenému výkonu Martina Landaua vzdává láskyplný, srdceryvný hold.

Podobné pochopení pro postavy, jejichž snya ambice jsou větší než jejich možnosti, tu platí všeobecně. Ed Wood je film úsměvný i posmutnělý, v němž se realita mísí s legendou a hollywoodskou tendencí svět vylepšovat. A taky film nedoceněný, první komerční propadák v Burtonově kariéře.

Iva Čermák Přivřelová