Fargo

Nevlídná zasněžená krajina na severu amerického Středozápadu tvoří ideální pozadí pro krvavou kriminální historku. Tvůrčí tandem bratrů Joela a Ethana Coenových svůj příběh zasadil blízko míst, kde oba vyrůstali, do města Brainerdu uprostřed minnesotských plání, které se pyšní tím, že jsou rodištěm legendárního dřevorubce americké lidové slovesnosti Paula Bunyana. Titul Fargo (kde příběh filmu pouze začíná) zvolili hlavně kvůli jeho libozvučnosti a metaforickému navození vzdálených končin.

Jerryho jednoduchý plán, jak přijít k penězům, sice tak zpočátku nevypadá, ale je zoufale nepromyšlený a vůbec nepočítá s případnými potížemi. A že nastanou, je nad slunce jasnější. Jeho volba únosců, nervózního Carla a málomluvného, leč o to nevyzpytatelnějšího Grima, se totiž ukáže být fatální chybou. Reakce obou přitroublých zločinců na vznikající komplikace jsou zcela neadekvátní, jedna kalamita pak stíhá druhou a z prostého únosu se stává krvavý masakr.

Drsné kriminální případy bývají ryze mužskou záležitostí, ovšem tady je všechno jinak. Místní policejní šéfkou je totiž Marge Gundersonová (ve vynikajícím podání Joelovy manželky Frances McDormandové). Vypadá jako bodrá venkovská manželka a vysoký stupeň těhotenství výrazně omezuje její pohyblivost, ovšem chudák Jerry záhy zjišťuje, že navzdory svému zevnějšku je mimořádně zdatnou vyšetřovatelkou, které netrvá dlouho, aby pochopila, jak se věci doopravdy mají.

Bratři Coenové ve své tvorbě dokážou velmi dovedně parafrázovat zavedené žánry. Často pracují s nečekanými zvraty a náhle propuknuvší brutalitu odlehčují černým humorem. Přitahují je nepovedené zločiny i neobvyklé lidské osudy. Jejich scénáře jsou precizně odpozorované a plné drobných přesvědčivých detailů, takže v případě Farga dokážou diváka až do závěrečných titulků udržovat v přesvědčení, že nesleduje fikci, ale skutečný příběh.

Michael Málek