Domovina

Polského režiséra Pawla Pawlikowského proslavily především filmy Ida (2013) a Studená válka (Zimna wojna, 2018), které natočil v posledních dvou dekádách. První z nich získal mj. Oscara pro nejlepší mezinárodní film, druhý byl na ceny americké filmové akademie trojnásobně nominovaný. Pawlikowski je nasnímal společně s kameramanem Łukaszem Żalem černobíle v tzv. akademickém formátu 1:37 a zasadil je do poválečné Evropy rozdělené Železnou oponou.

V novince na ně tematicky i formálně navazuje. Hlavní hrdinkou specifického road movie Otčina je herečka, spisovatelka a novinářka Erika Mannová. Ta doprovází svého otce, nobelistu Thomase Manna (Kouzelný vrch, Buddenbrookovi, Smrt v Benátkách, Doktor Faustus ad.) při prvním poválečném návratu do rodného Německa. Rodina z něj odešla, když se změnilo ve Třetí říši, v roce 1949 už jsou to ale dva odlišné, ideologicky znepřátelené státy.

Mann se rozhodne k přednáškovému turné, které zahrnuje jak západní, tak východní stranu Železné opony. Zatímco jeho vykořeněný a nešťastný syn Klaus (také spisovatel, mj. autor Mephista), s tím nesouhlasí, Erika pomáhá cestu zorganizovat. Představuje ji německá herečka Sandra Hüllerová, která dnes zažívá vrcholné období své kariéry. Pozoruhodný je ale i casting do epizodických rolí publika. Snímek staví na kondenzovaném vypravěčství a fascinujících obrazech, které můžou připomenout dobové kino týdeníky nebo filmy 50. a 60. let. Domovina staví na zadržovaných emocích, které uvolňuje Pawlikowským osobně vybraná klasická hudba, i společenských nuancích. Film dobové reálie využívá k nadčasovým otázkám. Je možné se z exilu doopravdy vrátit domů? Lze důstojně reprezentovat demokratickou myšlenku, když se zdá být „mrtvá“? Jak se lze postavit k časům, které se mění, ale ne k lepšímu?

Thomas Mann spoléhá na sílu myšlenky a precizní intelektuální formulace trvalých hodnot, zatímco v Německu hoří další spory o budoucnost a tragédie. Jedna taková se děje i v samotné rodině Mannových.

Pavel Sladký