Bohové a monstra

Anglický režisér James Whale tráví poslední týdny svého života ve svém domě v losangeleské čtvrti Pacific Palisades. Nemocnému tvůrci Frankensteina a dalších slavných filmů je 67 let a při pokusech malovat bezmocně sleduje, jak ho se zdravím opouští i jeho umělecká tvořivost. Žije sám s upjatou, ale oddanou maďarskou hospodyní Hannou, na níž je stále závislejší. Trpí halucinacemi a vnucují se mu dávné vzpomínky na nuzné dětství, na traumatický milostný vztah k padlému vojákovi, na jeho filmové postavy. Pozdní vzrušení do jeho života přináší zahradník Clayton Boone, svalnatý bývalý mariňák, který zprvu nechápe, že starcovy pokusy o navázání konverzace jsou vlastně skrytým dvořením. Mladík k němu nejdřív cítí obdiv smíšený se soucitem, který se pomalu mění v přátelství.

Snímek vznikl podle životopisné knížky Christophera Brama Otec Frankensteina, ale není to biografie. Jeho příběh je prakticky celý dílem fikce a představuje sugestivní studii tvůrce na konci života, který má strach, že přichází o rozum. Pomalu se odvíjející děj stojí na precizních hereckých kreacích. To samozřejmě nepřekvapuje u Whaleova představitele, významného divadelníka Iana McKellena, ani u členky slavné herecké dynastie Lynn Redgraveové v úloze Hanny. Oba za své výkony dostali kromě dalších ocenění oscarové nominace. Nečekaně kvalitním protihráčem obou veteránů je Brendan Fraser, který v té době hrál především v oddechových komerčních filmech.

Režisér Bill Condon (nar. 1955) není úplně typickým vzorem nezávislého režiséra. Vystudoval filozofii a než začal psát scénáře, živil se novinařinou. Jako režisér natáčel převážně žánrové snímky, a to jak pro kina, tak i pro televizi, a po kladném ohlasu Bohů a monster se stal spolehlivým tvůrcem hollywoodských spektáklů. Název filmu vychází z přípitku na počest nového života v pokračování Whaleova nejznámějšího díla Frankensteinova nevěsta (Bride of Frankenstein, 1935): „Na nový svět bohů a monster“, který má vzbuzovat naději, ale je spíš varováním.

Michael Málek