Zápisky skutečného zločince

Alexandr Rodňanskij býval donedávna jeden z nejvýznačnějších mužů ruského filmu, teď je z něj odsouzený zločinec. Jako mezinárodně etablovaný producent stál za stěžejními artovými (filmy Andreje Zvjaginceva, Alexandra Sokurova) i mainstreamovými projekty, vlastnil televizní kanál, byl prezidentem prestižního filmového festivalu Kinotaurus a také světově uznávaným producentem s nespočtem cen, a dokonce i nominací na Oscara. Po odsouzení invaze na Ukrajinu opustil Rusko a stal se blogerem dokumentujícím zvěrstva této války. Za své „zločinecké“ aktivity dostal od putinovského režimu 8,5 roku nepodmíněně. Při jeho úspěšné kariéře mnozí zapomněli, že pochází z Kyjeva a začínal u dokumentárního filmu. Po více třiceti letech se vrací k režii a do rodných míst.

Na vývoji současných událostí totiž pochopil, že jeho předchozí snímek Sbohem SSSR (Proščaj SSSR, 1992) navzdory optimistickému názvu nezaznamenal konec epochy, ale „pouze“ další peripetii ruské imperiální historie. Se svým spoluautorem Andrijem Alfjorovem, který natáčel aktuální dění na Ukrajině, zkomponoval monumentální fresku eruptivních momentů ukrajinských dějin. Trajektorie úvah o mentalitě a traumatech vede skrze rodinnou paměť rodiny Rodňanských, do níž se otiskly všechny klíčové události: od masakru Židů v Babím jaru po výbuch jaderné elektrárny v Černobylu. Od první světové války až po tu současnou, od pietních akcí v sovětských dobách až po referendum o nezávislosti Ukrajiny. Mapa kataklyzmat se mísí s úvahami o mechanismech společenského dění reflektovaných skrze tvorbu geniálního dokumentaristy Felixe Soboljeva, u něhož Rodňanskij studoval. Unikátní záběry z aktuální války dokreslují emoční arytmii i historickou trajektorii východoevropského prostoru.

I tento snímek byl stejně jako Krátké léto (uvádíme ve Východních příslibech) součástí loňského festivalu v Benátkách, kde dostala prostor vyjádřit své pocity z ruské invaze hned trojice ruských exilových autorů.

Kamila Dolotina