Pasqualino Sedmikráska

Pasqualino Sedmikráska zajistil Wertmüllerové místo v dějinách kinematografie, neboť se stala první ženou nominovanou na Oscara za nejlepší režii a zároveň získala další tři oscarové nominace. Groteskní, absurdní a morálně matoucí film sleduje Pasqualina Frafusa, přezdívaného podlesvých sedmi sester „Sedmikráska“, drobného neapolského podvodníčka, který se během druhé světové války stanene dobrovolným symbolem přežití za každou cenu.

Prostřednictvím brilantní nelineární struktury se ve filmu střídá Pasqualinova noční můra ze současnosti v německém koncentračním táboře s flashbacky do jeho minulého života v Neapoli, které odhalují jeho zločiny a okolnosti, jež vedly k jeho uvěznění. Pasqualino není záměrně pojatý ani jako světec, ani jako obyčejný člověk, ale jako hulvát, lhář a vrah, který přežívá díky tomu, že klesá morálně stale hlouběji a hlouběji. Zneužívá svých sedm sester a matku, k Mussolinimu se hlásí nikoli z ideologie, ale z nevědomosti, a nakonec udělá cokoli, aby přežil.

Nejodvážnější tah Wertmüllerové spočívá v tom, žeodmítá poskytovat jednoduché morální soudy. Film zkoumá obranu cti, která je v jihoitalské společnosti zásadní hodnotou, a její zničující dopady na existence běžného člověka. Film představuje pastiš banality a iluze a zkoumá, jak se obyčejní lidé kombinací zbabělosti, pudu sebezáchovy a morální slepoty mohou stat spoluviníky historických hrůz. Pasqualino je silnou a zásadní zprávou o italském fašismu a jeho groteskní komika maskuje zničující kritiku lidské povahy za extrémních okolností.

Damiano Garofalo