Čas válečníků

Zatímco kung fu filmy zvládly přechod z historického období do moderního světa poměrně hladce, rytířské eposy wuxia pian takové štěstí neměly. Jejich příběhy byly totiž pevně zakořeněné nejen v bojovém stylu a nadpřirozených schopnostech hrdinů, ale i v hodnotovém systému dávné Číny. Čas válečníků přichází s lišáckým řešením: klasickou wuxia modeluje jako variaci Highlandera (The Highlander, 1986). Císařský strážce Fang Shou Zheng (Yuen Biao) během souboje se svým úhlavním nepřítelem (Yuen Wah) zmrzne – a probouzí se o několik století později v úplně jiném světě.

Snímek se dělí do tří výrazně rozdílných segmentů, z nichž každý sleduje jiný cíl a operuje dominantně v jiném žánrovém rámci. První část staví na střetu rytířských hodnot s moderním světem, což dává vzniknout řadě komických situací, zatímco druhou řídí rozvíjející se melodramatický vztah mezi rytířem a Polly (Maggie Cheung). První dvě třetiny filmu vytvářejí pevné narativní podhoubí pro dynamické a nekompromisní finále, v němž dojde k přímé konfrontaci odvěkých soupeřů. Oba Yuenové naplno ukazují, v čem skutečně vynikají – ve fyzicky strhujících soubojích, které kombinují kaskadérskou dřinu a choreografickou preciznost, jakou dnes vídáme jen zřídka.

Setkání Yuen Biaa a Yuen Waha na plátně má i silný historický rozměr. Oba byli členy slavné artistické skupiny Seven Little Fortunes, která vznikla pod hlavičkou školy Pekingské opery China Drama Academy. Mezi jejich spolužáky tehdy patřili mj. Jackie Chan, Sammo Hung a Corey Yuen. Ústřední dvojice Času válečníků se řadila k absolutní špičce hongkongských kaskadérů, přesto se jim ve druhé polovině 80. let nedařilo prosazovat v hlavních rolích. Ty často připadaly zmíněným nyní hvězdným bývalým spolužákům. Čas válečníků tak připomíná, že hongkongská akční kinematografie je daleko bohatší a rozmanitější než jen to, co se běžně dostalo za hranice.

Dan Krátký